Pipulkovití

Pipulkovití
	pipulka dlouhoocasá
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognatha);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Podřád	křikaví (Tyranni);
Čeleď	pipulkovití (Pipridae); Rafinesque, 1815
	Areál rozšíření Areál rozšíření
Rody
	Dixiphia; Pipra; Ceratopipra; Ceratopipra; Antilophia; Chiroxiphia; Ilicura; Masius; Corapipo; Manacus; Machaeropterus; Xenopipo; Cryptopipo; Chloropipo; Heterocercus; Neopelma; Tyranneutes; Piprites
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pipulkovití (Pipridae) je čeleď malých zpěvných ptáků vyskytujícví se ve Střední a Jižní Americe.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Velikost se pohybuje v rozmezí 7 do 15 cm a hmotnost od 8 do 30 g . Rod Tyranneutes zahrnuje nejmenší pipulky, rod Antilophia je největší (protože rod Schiffornis už nejsou považovány za pipulkovité). Tělo je kompaktní s krátkým ocasem, křídla jsou široká a zaoblená, hlava je velká. Mladí ptáci v prvním roce mají matné zelené peří; u většiny druhů je vyvinut pohlavní dimorfismus, samci jsou většinou černí s nápadnými barvami na zádech a u některých druhů mají dlouhé, dekorativní ocasní nebo korunové peří.

Hlas je u pipulek charakteristický, odlišuje je od příbuzných čeledí Cotingidae a Tyrannidae. Navíc je v rámci skupiny tak proměnný, že rody a dokonce i druhy mohou být identifikovány samotným hlasem.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Pipulky se živí ovocem včetně bobulí a v menší míře i hmyzem. Vzhledem k tomu, že sbírají ovoce v letu, je pravděpodobné, že se vyvinuli z hmyzožravých ptáků.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Samice staví kelímkovitá hnízda v nízké vegetaci, inkubaci po dobu 18 až 21 dnů a péči o mláďata po dobu 13 až 15 dní provádí samice sama, protože většina pipulek netvoří stabilní páry. Normální snůška jsou dvě vejce, která jsou bledě nebo matně bílá, s hnědými skvrnami.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu pipulkovití na Wikimedia Commons