Nixonova doktrína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nixonova doktrína nebo také Doktrína z Guamu byla vyslovena na tiskové konferenci na Guamu 25. července 1969 v projevu tehdejšího amerického prezidenta Richarda Nixona. Nixon v ní prezentoval požadavek, že Spojené státy od této chvíle očekávají od svých spojenců, že povedou případné lokální války bez účasti USA.[1] Doktrína měla prosadit myšlenku, že dosahování míru je možné vytvářením přátelských vztahů s americkými spojenci.

V listopadu tohoto roku doktrínu specifikoval v projevu k národu v souvislosti s válkou ve Vietnamu takto:

  • Spojené státy se budou pevně držet svých smluvních závazků.
  • Spojené státy zabezpečí štít v případě, že jaderná mocnost ohrozí svobodu národa, spojenců Spojených států nebo národa, jehož přežití je klíčové pro bezpečnost Spojených států.
  • V případech jiného typu agrese, zabezpečí Spojené státy vojenskou a ekonomickou pomoc, pokud o to budou požádány ve smyslu svých mezinárodních závazků. Budeme ale především dbát o to, aby národ přímo ohrožený agresí převzal zodpovědnost za zabezpečení armádních sil pro svoji obranu.

Doktrína směřovala především k zamezení neefektivní vojenské angažovanosti USA ve světle tehdy probíhající války ve Vietnamu. Doktrína se realizovala například pomocí Íránu a Saúdské Arábie na zabezpečení stability v regionu Perského zálivu. Současnými médii bývá dávána do protikladu k doktríně Bushovy administrativy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nixonova doktrína na slovenské Wikipedii.

  1. SCHÄFER, Peter. Prezidenti USA: od George Washingtona po Billa Clintona. Praha : Mladá fronta, 1995. 538 s. ISBN 80-204-0499-6. S. 413.