Nestorios
Nestorios, řecky Νεστόριος, latinsky Nestorius, (po 381 Germanicia – asi 451 Horní Egypt) byl konstantinopolským patriarchou (428 – 431) a kacířem.
Nestorios vystudoval u známého exegety Theodora z Mopsuestie v Antiochii a vyzískal si jméno svými promluvami. Proto jej také císař Theodosius II. jmenoval v roce 428 konstantinopolským patriarchou.
Jako představitel antiošské školy se postavil proti novému pojmenování, které začalo být připisováno Ježíšově matce Marii -- θεοτόκος (Theotokos nositelka Boha, bohorodička). Namísto něj prosazoval titul Χριστοτόκος (christotokos nositelka Krista). Představitelé alexandrijské školy, především Cyril Alexandrijský rozvířili nato teologickou debatu o skutečných Nestoriových postojích. Otázka se netýkala pouze Marie, avšak především osoby Ježíše Krista a jejího vnímání, v další řadě pak sporů mezi patriarcháty v Antiochii a Alexandrii, vlivu císaře na konstantinopolský stolec a papežského primátu.
Nestorios se stavěl označení Panny Marie jako theotokos, neboť se domníval, že zpochybňuje ve skutečnosti Ježíšovo božství. Marii považoval za matku pouze lidské části Ježíšovy osobnosti. Cyril Nestoriovi vytýkal, že tak vlastně popírá vtělení Boha v Ježíši Kristu, a že z Ježíše vytváří dvě rozlišené osoby -- jednu lidskou a jednu boží -- které se dělí o jediné tělo.
Císař Theodosius II. (401 -- 450) posléze svolal ekumenický koncil do Efesu, který se měl této otázce věnovat. Podporoval přitom konstantinopolského patriarchu, kdežto papež Celestin I. stál na straně Cyrilově. Cyril pak zahájil Efeský koncil za nepřítomnosti antiošských biskupů, kteří nestačili přijet, a koncil tak Nestoria sesadil.
V následujících měsících bylo sedmnácti biskupů, kteří Nestoria podporovali, sesazeno. 3. srpna 433 pak na nátlak své sestry Pulcherie císař poslal Nestoria do vyhnanství do hornoegyptského kláštera. Nestoriovy spisy byly zničeny, dochovaly se pouze zčásti v syrštině.
Celý spor zapříčinil rozdělení církve a oddělení nestoriánských církví zvláště ve Střední Asii a na Středním Východě.
Roku 1995 byla nalezena kniha sepsaná Nestoriem, známá jako Hérakleidův bazar. Nestorios ji sepsal ke sklonku svého života. V knize odmítá herezi, z níž byl obviněn, a jeho popis Krista se velmi podobá formuli Chalkedonského koncilu roku 451. Naopak dříve známé spisy dávají zapravdu obviněním, která proti Nestoriovi byla vznesena. Otázka, zda byl ve skutečnosti Nestorios přívržencem nestoriánství, zůstává otevřena.