Náprava s vlečenými rameny a torzní tyčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Náprava s vlečeným rameny a torzní tyčí je konstrukce zadní nápravy automobilu, založená na velkém prvku ve tvaru H. Přední část je spojena se skeletem vozu uložením v pružných čepech, zadní část nese jednotlivá kola na každé straně vozidla. Příčná tyč spojuje dohromady vlečená ramena a plní funkci stabilizátoru tím, že je kroucena vzájemným pohybem ramen vůči sobě.

Vinutá pružina je obvykle umístěna vedle kola nebo za ním. Často je tlumič pérování umístěn souose s pružinou, do jednoho celku. Toto umístění poskytuje velmi vysoký pohybový poměr v porovnání s většinou typů náprav, což znamená dobré funkční vlastnosti a nízkou hmotnost.

Podélné umístění příčné tyče ovlivňuje důležité parametry chování nápravy, jako např. charakteristiku sbíhavosti nebo odklonu kol. Čím blíže je tyč k osám kol, tím více se při zatížení změní odklon a sbíhavost. Hlavním rozdílem změny odklonu a sbíhavosti oproti nápravě s nezávislým odpružením je to, že je tato změna závislá na pozici druhého kola, nikoli skeletu vozidla (u tradičního nezávislého odpružení závisí odklon a sbíhavost na poloze kola vůči vozidlu). Pokud obě kola společně propérují, sbíhavost a odklon se nezmění. Proto jestliže byla obě kola na počátku kolmo k vozovce a vůz propéruje dolů, kola zůstanou kolmo k vozovce. Změny odklonu a sbíhavosti jsou výsledkem různého propružení jednoho kola vůči druhému.[1]

Tato náprava se používá u široké škály automobilů s pohonem přední nápravy a zcela převažující u evropských minivozů. Byla pravděpodobně poprvé použita u vozu Audi 50, který byl prodáván jako Volkswagen Polo.

Tento druh nápravy se obvykle označuje jako polonezávislé zavěšení/odpružení kol, ve smyslu toho, že kola se mohou vzájemně pohybovat, avšak jejich pohyb je do určité míry spojen, a to ve větším měřítku než u skutečného nezávislého zavěšení. To omezuje ovladatelnost vozidla a proto Volkswagen u vozu Volkswagen Golf používání této nápravy ukončil ve prospěch plně nezávislého odpružení[2], a to v reakci na nápravu Control Blade použitou u vozidla Ford Focus.

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

V České republice má takto řešenou zadní nápravu většina provozovaných vozů. Automobilka Škoda ji používala na vozech Favorit/Forman, Felicia a prvních modelových řadách typů Octavia a Fabia.[3]

Výhody[editovat | editovat zdroj]

  • potenciální odolnost
  • jednoduchost
  • čisté řešení, omezující změť součástí pod podlahou
  • poměrně lehká konstrukce
  • pružiny a tlumiče mohou být lehké a levné
  • není potřeba samostatný stabilizátor
  • charakteristika odklonu kol může být dobrá

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

  • Základní charakteristika sbíhavosti vzhledem k příčným silám je přetáčivá.
  • Protože charakteristika sbíhavosti může být nevhodná, přidání kloubů k jejímu ovlivnění podstatně zvyšuje cenu.
  • Charakteristika odklonu kol je velmi omezená.
  • Není snadné nastavovat tvrdost odpružení.
  • Svary trpí únavou, vývoj vhodného řešení je náročný.
  • Nedostatečné vlastnosti při propružení - mohou vést ke špatným jízdním vlastnostem a způsobují nevítané změny sbíhavosti (s dopady na řízení).
  • Kola se při odpružení od vozidla posouvají vpřed, což má opět negativní dopady na jízdní vlastnosti.
  • Kvůli příčné tyči je potřeba přizpůsobit řešení výfuku atd.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Twist-beam rear suspension na anglické Wikipedii.

  1. http://www.ulsab-avc.org/ulsas/Twistbeam/SystemPhilos_TB2.pdf
  2. Kvalita na čtvrtou - Volkswagen Magazín
  3. Dokumentace k vozům Škoda