Muckovské vápencové lomy
 Muckovské vápencové lomy | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.jpg) Lom | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 14. prosince 1990 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Český Krumlov |
| Nadm. výška | 804–824 m n. m. |
| Rozloha | 3,33 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Český Krumlov |
| Umístění | Černá v Pošumaví |
| Souřadnice | 48°44′16,8″ s. š., 14°8′35,88″ v. d. |
  Muckovské vápencové lomy | |
| Další informace | |
| Kód | 1284 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muckovské vápencové lomy jsou přírodní památka západně od Muckova u Černé v Pošumaví v okrese Český Krumlov. Chráněné území spravuje Krajský úřad Jihočeského kraje.[3]
Předmětem ochrany jsou vápencové jámové lomy po neobvyklé hlubinné těžbě s působivými monumenty skalních pilířů, studijní plocha významných geologických fenoménů, zimoviště a shromaždiště devíti druhů netopýrů s dlouholetým výzkumem, botanická lokalita s chráněnými druhy rostlin.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vápenec se západně od Muckova těžil od sedmnáctého století do dvacátých let dvacátého století. Používal se jako plnidlo do syntetické gumy, pro výrobu zásypů a kosmetických pudrů v Paříži. Zásyp údajně dostávali v krabičce první pomoci vojáci odcházející na frontu během první světové války. V osmdesátých letech dvacátého století došlo v prostředním lomu ke zřícení obnažené stropní vrstvy dolomitického vápence, přičemž padající kameny smrtelně zranily mladého muže.[4]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Ložisko krystalických a dolomitických vápenců je dlouhé asi jeden kilometr a jeho mocnost dosahuje až 45 metrů. Obklopují jej biotitické a silimanit-biotitické pararuly moldanubika. Těžba zpočátku probíhala jámovými lomy, ale posléze přešla na hlubinný způsob dobývání. V terénu jsou patrné pozůstatky tří lomů. Nejzápadnější měří 20 × 7 metrů a dosahuje hloubky deseti metrů. Obsahuje dvě podzemní komory. Největší prostřední lom má rozměry 50 × 20 × 4 metry a jeho jádrem je podzemní sál s několika mohutnými pilíři, které oddělují komory široké osm až deset metrů. K lomu patří také umělá skalní brána široká deset a vysoká sedm metrů. Východní lom měří 20 × 8 × 4 metry a v jeho stěnách je patrná lavice bílého kalcitického mramoru.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Celkový pohled -
Zvonek -
Pilíře -
Přístup k lomu
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ Muckovské vápencové lomy [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ a b ZELENKA, Jaromír; ŽIVOR, Roman. Hornické památky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 659 s. ISBN 978-80-200-2858-7. Kapitola Muckov, s. 246–248.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 182.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Muckovské vápencové lomy na Wikimedia Commons
