Monocyt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
monocyt v elektronovém mikroskopu

Monocyt je druh bílé krvinky, agranulocyt, který tvoří 3-8 % leukocytů periferní krve. Monocyty jsou velké, jednojaderné buňky s nevýrazně zbarveným kulatým nebo excentrickým buněčným jádrem, které má charakter jemné retikulární síťky.

Monocyty jsou největší krvinky, které se fyziologicky nacházejí v krvi. Vznikají v kostní dřeni ze separátní vývojové linie primitivních bílých krvinek (retikulárních buněk), prekurzorová buňka se nazývá monoblast, ze které se přes stadium promonocytu diferencuje monocyt. Ten v krvi koluje asi 8 hodin, poté přestupuje do tkání, ještě se zvětší a stává se z něj makrofág.

Monocyt je v periferní krvi v podstatě neúčinný a jedná se tedy o prekurzor makrofágu nebo taky nezralý makrofág. Laicky řečeno, hlavní funkcí cirkulace monocytů v krvi je tvořit zásobárnu makrofágů pro potřeby všech tkání v těle. V případě vzniku imunitní odpovědi organismu na antigen a následné potřeby makrofágů se může zvyšovat procentuální zastoupení monocytů v krvi. Stav je označován jako monocytóza. Tento jev má diagnostický význam při hematologickém vyšetření.