Milada Šindlerová
| Milada Šindlerová | |
|---|---|
| Narození | 9. února 1875 Bohušovice nad Ohří |
| Úmrtí | 22. října 1941 (ve věku 66 let) Praha |
| Povolání | malířka, grafička a výtvarnice |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Milada Šindlerová (9. února 1875 Bohušovice nad Ohří[1] – 22. října 1941 Praha[2][3]) byla česká malířka a grafička.
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Milada Šindlerová (roz. Kodlová) byla dcerou ředitele cukrovaru v Praze Josefa Kodla (1837-1909). Studovala soukromě postupně u Václava Jansy, Aloise Kalvody, Viktora Strettiho a Tavíka Františka Šimona, poté v Paříži u Charlese Guérina. V červnu 1904 vystavovala se školou Al. Kalvody na Král. Vinohradech.
V letech 1914–1921 žila v Madridu, kde působil její manžel Josef Šindler (1866–1931) jako první československý konzul. Postupně vystavovala v Paříži, Madridě, San Sebastianu, Bilbau a Barceloně. Psala fejetony o Španělsku do Národních listů (22. 9. 1920, 3. 8. 1922) a Tribuny (20. 5. 1922). Ze Španělska si přivezla obrazy s městskou tématikou, studie mořského pobřeží a krajinářské záznamy. Významné jsou i její umělecké grafiky (lepty) a monotypy.
Koncem roku 1919 vystavovala obrazy ze Španělska v Rubešově galerii. V únoru 1922 vystavovala obrazy ze Španělska, Itálie, Francie, Dalmácie a Skotska v Topičově salonu. Zlatá Praha postupně reprodukovala její obrazy Algesiras (1920), Alicante (1920), Starobylé domky na náměstí v Segovii (1922), Starý most v Ondarroa (1922) a Segovia (1922).
V dalším období žila v Itálii, kde v Neapoli do r. 1929 bylo další diplomatické působení jejího manžela. V r. 1931 byla zastoupena na výstavě „Francie v obrazech českých malířů“ ve Francouzském ústavu Arnošta Denise. Na jaře 1938 pořádala Jednota umělců výtvarných soubornou výstavu jejích olejů, akvarelů, leptů a litografií. V prosinci 1938 vystavovala květinová zátiší (oleje, kresby a monotypy) v Praze. V r. 1939 byla třemi obrazy zastoupena na výstavě „Národ svým výtvarným umělcům“ v Praze.
Byla členkou Jednoty umělců výtvarných. Spolkový časopis Dílo v r. 1910 publikoval její obraz Z břehu Francie, který však v pozůstalosti byl veden pod názvem Hra vln (moře u Viga).
Posmrtnou výstavu měla v prosinci 1942 v Jednotě umělců výtvarných v Praze.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Milada Šindlerová Hra vln (moře u Viga) -
Milada Šindlerová Slunečnice -
Milada Šindlerová Pobřeží -
Milada Šindlerová Rimini -
Milada Šindlerová Španělská scéna -
Milada Šindlerová Klárov -
Milada Šindlerová Podolí
.jpg)
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
- 1919 – Milada Šindlerová, výběr obrazů ze Španělska, Rubešova galerie, Praha
- 1920 – Výstava pod záštitou velvyslance, Impresiones sobre España, Café Slavia, Španělsko
- 1922 – Výstava obrazů ze Španěl a ciziny Milady Šindlerové, Topičův salon, Praha
- 1938 – Květinová zátiší, galerie M. Šnoblové, Praha
- 1938 – Souborná výstava maleb a grafiky ak. malířky Milady Šindlerové, Jednota umělců výtvarných, Praha
- 1942 – Milada Šindlerová, Jednota umělců výtvarných, Praha
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matrika inv. č. 367, sig. 11/11, sn. 300 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2024-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Milada Šindlerová [online]. Isabart.org [cit. 2024-01-09]. Dostupné online.
- ↑ ma. Malířka Milada Šindlerová zemřela. Lidové noviny. 1941-10-26, roč. 49, čís. 547, s. 9. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MAREK, J. R. Milada Šindlerová. Venkov. 12. 2. 1922, roč. 17, čís. 37.
- PROŠKOVÁ, E. Kousek výtvarného umění (Milada Šindlerová). Ženský svět. 25. 3. 1922, roč. 26–27, čís. 4–6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milada Šindlerová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milada Šindlerová
