Mikuláš VIII. Pálffy z Erdődu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mikuláš VIII. Pálffy z Erdődu
Mikuláš VIII. Pálffy z Erdődu (1710-1773) s Řádem zlatého rouna
Mikuláš VIII. Pálffy z Erdődu (1710-1773) s Řádem zlatého rouna
Narození4. září 1710
Vídeň
Úmrtí6. února 1773 (ve věku 62 let)
Vídeň
Povoláníaristokrat a politik
Politická stranapolitik před vznikem politických stran
DětiKarel Josef Jeroným VIII. Pálffy z Erdődu
Marie Anna Pálffyová z Erdődu[1]
RodičeLeopold I. Pálffy z Erdődu[1] a Marie Antonie Raduitová ze Souches[1]
RodPálffyové z Erdődu
PříbuzníRudolf Josef Pálffy z Erdődu a Leopold II. Štěpán Pálffy z Erdődu (sourozenci)
Josef František Pálffy z Erdődu a Mikuláš Josef Pálffy z Erdődu (vnoučata)
FunkceZemský soudce (1765–1773)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Mikuláš VIII. Pálffy z Erdődu (maďarsky gróf VIII. Pálffy de Erdőd Miklós, německy Graf Nikolaus Pálffy von Erdőd, 4. září 1710, Vídeň – 6. února 1773 tamtéž) byl uherský šlechtic z rodu Pálffyů. Zastával úřady dvorského kancléře a nejvyššího zemského sudího v Uhrách a byl nositelem Řádu zlatého rouna.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mikuláš VIII. Pálffy z Erdődu s manželkou a dětmi, v loveckém oblečení je nejstarší syn Karel Jeroným Pálffy z Erdődu, obraz Martina van Meytense (Galerie Belvedere)

Mikuláš Pálffy se narodil jako syn plukovníka Leopolda I. Pálffyho z Erdődu (14. prosince 1681 – 27. března 1720) ze starší hlavní linie rodu Pálffyů a jeho manželky hraběnky Marie Antonie Raduitové ze Souches (13. ledna 1683 – 18. srpna 1750). Měl dva bratry Rudolfa Josefa a Leopolda, kteří oba sloužli v císařské armádě.

V roce 1732 zdědil panství Marchegg po svém dědovi, dále vlastnil v Horních Uhrách panství Malacky a Plavecký hrad. Když v roce 1751 zemřel jeho strýc, palatin Jan Bernard Pálffy z Erdődu, zdědil po něm úřad župana Prešpurské župy.

V roce 1745 se hrabě stal tajným radou, 14. března 1758 uherským dvorním kancléřem a 13. listopadu 1759 [2] mu císař František I. Štěpán udělil Řád zlatého rouna (č. 751). Mikuláš pak císaře hostil na svém loveckém zámku Marchegg na lovu.

V letech 1751 až 1756 pro něj v Prešpurku pracoval malíř Johann Christian Brand. [3]

Uhry v té době zažívaly velmi neklidné období. Zemský sněm v roce 1764 zamítl plány Marie Terezie a po smrti palatina Ludvíka Arnošta Batthyányho nebyl jmenován nový.[4] Kromě toho byly malé příjmy z daní a administrativa byla nedostatečná. V dubnu 1765 rezignoval nejvyšší zemský sudí (Judex curiae) Josef z Illésházy a Marie Terezie jeho nástupcem jmenovala svého důvěrníka, dvorního kancléře hraběte Mikuláše Pálffyho. Dne 22. srpna 1767 hrabě obdržel velkokříž řádu svatého Štěpána.

Manželství a rodina[editovat | editovat zdroj]

Dne 12. ledna 1733 se Mikuláš Pálffy oženil s hraběnkou Marií Annou Sidonií z Althannu (11. května 1715 - † 4. října 1790), dcerou diplomata Jana Michaela z Althannu (1679–1722). Pár měl několik dětí:

  • Marie Antonie Josefa Johana (22. listopadu 1733 – 8. března 1806) ⚭ markýz František de Los Rios († 19. června 1772), polní maršál-poručík
  • Karel (IV.) Josef Jeroným (1. října 1735 – 28. května 1816), kníže Pálffy z Erdődu ⚭ 1763 princezna Marie Terezie Anna z Lichtenštejna (1. září 1741 – 30. června 1766)
  • Marie Anna Josefa Františka de Paula (28. prosince 1747 – 3. června 1799 / 8. března 1806) ⚭ 1771 hrabě Jan Esterházy z Galanty (6. června 1748 – 25. února 1800)
  • Terezie Josefa Kristýna Františka de Paula (25. května 1749 – 31. května 1749)
  • Josefa Františka de Paula Sabina Johana (28. října 1750 – 14. června 1753)
  • Pavel (VII.) Jan Josef František (10. března 1752 – 25. března 1752)
  • Františka Serafína Marie Johana Josefa Františka de Paula (23. října 1753 – 2. července 1778) ⚭ 1777 princ Ludvík z Batthyány-Strattmann (11. ledna 1753 – 15. července 1806)
  • Marie Terezie Johana Josefa Františka de Paula Marie Anna (12. ledna 1760 – 3. května 1833) ⚭ 1777 hrabě Štěpán Zichy z Vásonkeő (14. července 1757 – 30. června 1841), syn Štěpán Zichy, politik

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolaus Pálffy von Erdőd (1710-1773) na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ Nach BLKÖ:30. November 1767
  3. ↑ Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE), Aachen - Braniß, S. 877
  4. ↑ Erst 1790 wurde ein Neuer ernannt.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mikuláš_VIII._Pálffy_z_Erdődu&oldid=23826051“