Metasepia pfefferi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMetasepia pfefferi
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenměkkýši (Mollusca)
Třídahlavonožci (Cephalopoda)
Podtřídadvoužábří (Coleoidea)
Nadřáddesetiramenatci (Decapodiformes)
Řádsépie (Sepiida)
Čeleďsépiovití (Sepiidae)
RodMetasepia
Binomické jméno
Metasepia pfefferi
(Hoyle, 1885)
Rozšíření druhu
Rozšíření druhu
Rozšíření druhu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metasepia pfefferi je druh sépie z rodu Metasepia. Do stejného rodu ještě patří Metasepia tullbergi.

Typový exemplář byl objeven v rámci expedice Challenger na „Stanici 188“ v hloubce 51,2 metrů, vylovena byla jedna samice („vyloveno jižně od Papuy, 28 sáhů, jeden exemplář, samice“), Hoyle ji pojmenoval po Dr. Georgovi Pfefferovi z Hamburského muzea.[2] „Stanici 188“ expedice navštívila 10. září 1874, stanice ležela na 9° 59′ jižní šířky a 139° 42′ východní délky, na jihu Papuy (Nová Guinea), což je v Arafurském moři.[3] Typový exemplář je uložen v Přírodopisném muzeu v Londýně.[4]

Oblast rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Metasepia pfefferi se vyskytuje v tropickém Indo-Pacifiku, u pobřeží Austrálie, Nové Guineje[5] a Filipínách, Indonésii, Malajsii.[6]

Vzhled a chování[editovat | editovat zdroj]

Metasepia pfefferi je drobná sépie, její plášť je velký 6–8 cm[6], základní barva je hnědá při vyrušení rychle mění barvu na vzor tmavě hnědých, černých, bílých a žlutých skvrn na těle s rudými konci chapadel.[5] Žije na písčitém či bahnitém dně v hloubkách od 3 do 86 metrů, je aktivní ve dne, kdy loví drobné ryby a korýše, je známá tím, že spíše „kráčí“ po svých chapadlech než plave.[5] Dožívají se asi 18–24 měsíců, což však není zcela známo, protože chybí dostatečné údaje. Mezi sebou se dorozumívají změnou barvy.[6] Pohlaví jsou oddělená. Samice se obvykle páří s více samci, vajíčka jsou průhledná a samice je klade do prasklin a různých trhlin, aby je ochránila před predátory, samice vajíčka nijak nehlídá a po nakladení brzy hyne.[6] Nedávno se zjistilo, že jsou jedovaté, což vysvětluje proč v ohrožení rychle neodplave a dál si „jde“ po mořském dně.[6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Jak velká je populace se přesně neví z důvodu malé informovanosti o tomto druhu. Pro jídlo se neloví, ale vzhledem k nesnadnému odchovu v zajetí a zajímavému vzhledu jí mohou ohrozit odlovy pro mořská akvária.[5][6]

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1926 Iredale popsal poddruh sépie Metasepia pfefferi laxior a později (v roce 1954) ještě Metasepia pfefferi wanda. Později po prostudování sépionu (Khromov, 1987) a chování živočichů (Roper and Hochberg, 1988) byly tyto poddruhy zrušeny.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. Hoyle, W. E., Diagnosis of new species of Cephaloposa collected during the cruise of H.M.S. "Challenger" - II. The Decapoda, Annals and Magazine of Natural History, (series 5) 16, Page(s): 181-203, 1885.
  3. Report on the scientific results of the voyage of H.M.S. Challenger during the years 1873-76 : under the command of Captain George S. Nares, R.N., F.R.S. and Captain Frank Turle Thomson, R.N. 1885.
  4. Sweeney, M. J. and C. F. E. Roper / N. A. Voss, M. Vecchione, R. B. Toll and M. J. Sweeney, eds., Classification, type localities and type repositories of recent Cephalopoda, Systematics and Biogeography of Cephalopods, Smithsonian Contributions to Zoology, 586 (I-II), 561-599, Smithsonian Institution Press, Washington, D. C., USA, 1998.
  5. a b c d Reid, A., P. Jereb, & C.F.E. Roper 2005. Family Sepiidae. In: P. Jereb & C.F.E. Roper, eds. Cephalopods of the world. An annotated and illustrated catalogue of species known to date. Volume 1. Chambered nautiluses and sepioids (Nautilidae, Sepiidae, Sepiolidae, Sepiadariidae, Idiosepiidae and Spirulidae). FAO Species Catalogue for Fishery Purposes. No. 4, Vol. 1. Rome, FAO. pp. 57–152. (Dostupné online (PDF))
  6. a b c d e f Archivovaná kopie. cephbase.eol.org [online]. [cit. 2016-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-12. 
  7. Lu, C. C. / N. A. Voss, M. Veccione, R. B. Toll and M. J. Sweeney, eds., A synopsis of Sepiidae in Australian waters (Sepioidea: Cephalopoda), Systematics and Biogeography of Cephalopods. Smithsonian Contributions to Zoology, 586 (I-II), 159-190, Smithsonian Institution Press, Washington, D. C., USA, 1998.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]