Memoár
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Memoár je z francouzského la mémoire = paměť, též vzpomínky. Bývají to vzpomínky na tu dobu, ve které autor memoáru žil, na místa, kterými prošel, i na lidi, se kterými se setkal nebo o kterých slyšel a dovídal se. Jsou to jakási svědectví pamětníka minulých událostí. Vycházejí také ze subjektivních zkušeností. Paměti, memoáry zachycují skutečné historické období, skutečné historické děje i postavy. Vypravěčem a často i hlavním hrdinou bývá sám autor. Paměti píší většinou významné osobnosti, např. uměleckého, kulturního nebo politického života.
Příklad pamětí, memoárů:
- Caesar, Zápisky o válce galské
- Bedřich Fučík, Čtrnáctero zastavení
- Otto Wichterle, Vzpomínky
- Vladimír Vondráček, Lékař vzpomíná
- Václav Černý, Paměti
[editovat] Memoáromán
Ukázkou beletristické využití paměti je právě memoáromán, např.
- Pavel Kohout, Kde je zakopán pes
[editovat] Fiktivní memoár
Fiktivní (smyšlený) memoár je smyšlená vzpomínka, někdy jen vzdáleně připomínající opravdový memoár. Autoři:
- Josef Svátek, Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze
- Václav Erben, Paměti českého krále Jiřího z Poděbrad

