Matrix

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o filmu. Další významy jsou uvedeny v článku Matrix (rozcestník).
Matrix
Původní název The Matrix
Jazyk angličtina
Délka 136 min.
Žánr Akční / Sci-Fi
Scénář a režie Andrew Paul Wachowski,
Larry Wachowski
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Keanu Reeves
Laurence Fishburne
Carrie-Anne Moss
Hugo Weaving
Joe Pantoliano
Gloria Foster
Produkce Joel Silver,
Andy Wachowski,
Larry Wachowski
Hudba Don Davis
Kamera Bill Pope
Střih Zach Staenberg
Výroba a distribuce
Premiéra USA 31. března 1999
the Czech Republic 5. srpna 1999
Distribuce Warner Bros.,
Village Roadshow Pictures
Rozpočet 63 mil.
Tržby 460 mil.
Ocenění 4 Oscary
Předchozí a následující díl

Matrix Reloaded
Matrix na ČSFD Kinoboxu FDb IMDb

Matrix je americký kultovní[1] sci-fi film z roku 1999. Je prvním ze série tří kultovních filmů série Matrix, napsaných a režírovaných sourozenci Larrym (Lanou) a Andym Wachovskými. Zahráli si v něm například Keanu Reeves, Laurence Fishburne, Carrie-Anne Moss nebo Hugo Weaving.

Film popisuje svět v Matrixu, rozsáhlém počítačovém systému, na který jsou připojeni lidé žijící v něm svůj virtuální život. Tito lidé, jejichž mozek je napojen do Matrixu, si neuvědomují, že nežijí skutečný život a že je jim pouštěna do mozku virtuální realita. Jsou takto nevědomky využíváni stroji s umělou inteligencí, které převzaly dominanci na planetě. Tyto stroje efektivně chovají a pěstují lidstvo jen pro energii z lidských těl, díky níž fungují.

Ve snímku lze nalézt mnoho odkazů jak na různé filozofické a náboženské myšlenky, tak na hackerskou a kyberpunkovou subkulturu. Film proslul také díky svému vynikajícímu zpracování soubojů v hongkongském stylu a inspirací v japonském anime.

Film vznikl za spolupráce studií Warner Bros. a australských Village Roadshow Pictures. Byl natočen zejména v australském Sydney.

Série Matrix[editovat | editovat zdroj]

Matrix vydělal 171 milionů dolarů jen v USA a 460 milionů celosvětově. Příliš se neočekávalo, že si takto nevšední film získá davy, ale stalo se. Tento nečekaný úspěch vedl k natočení dalších dvou dílů: Matrix Reloaded a Matrix Revolutions. Podle Wachowských ale byla trilogie zamýšlena již od začátku. Trvalo mnoho let, kdy se vytvářel a znovu přepisoval scénář, než se oba filmy začaly současně točit, aby daly dohromady v podstatě jednolitý příběh uměle rozdělený na dvě části, které měly premiéru půl roku od sebe. Mnoho lidí se shoduje, že pokračování nedosahuje kvalit ani koncepční hloubky prvního dílu. Na internetových stránkách se o tom stále vedou debaty.

Vydán byl také Animatrix, sbírka devíti animovaných povídek v japonském kreslířském stylu anime, který výrazně ovlivnil autory filmové trilogie. Sourozenci Wachowští sice na tento projekt dohlíželi, ale napsali pouze čtyři z těchto příběhů a žádný nerežírovali, sezvali totiž významné osobnosti ze světa kreslené animace a nechali jim relativně volnou ruku, aby přenesli své vize na papír. Každý příběh je nakreslen zcela odlišným způsobem a vypráví o něčem jiném, všechny ale dokreslují příběh Matrixu a jeho svět jako takový. Čtyři části byly vydané na oficiální stránce série, jeden díl byl promítán spolu s filmem od Warner Bros Dreamcatcher, ostatní byly poprvé k vidění až po vydání samostatného DVD Animatrix.

K sérii patří také tři počítačové hry: Enter the Matrix (2003), která zobrazovala události spojené s filmem a obsahovala navíc krátké hrané filmečky natočené přímo pro hru; The Matrix Online (2004), MMORPG ve které příběh pokračuje po Matrix Revolutions; a The Matrix: Path of Neo (2005), která se zaměřuje na Vyvoleného a situace, ve kterých se ocitá během trilogie.

Na webových stránkách je zdarma k dispozici velké množství komiksů odehrávajících se ve světě Matrixu nakreslených různými osobnostmi z komiksového průmyslu. Některé také vyšly v jednom ze dvou tištěných vydáních.

Jak je tedy vidět, původní kultovní film se během let rozrostl nejen do filmové trilogie, ale využil i různých jiných médií a forem vyjádření k vytvoření velkého a provázaného světa Matrixu.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Keanu Reeves Neo
Laurence Fishburne Morpheus
Carrie-Anne Moss Trinity
Hugo Weaving Agent Smith
Julian Arahanga Apoc
Marcus Chong Tank
Matt Doran Mouse
Gloria Foster Vědma
Paul Goddard Agent Brown
Belinda McClory Switch
Joe Pantoliano Cypher
Anthony Ray Parker Dozer
Robert Taylor II Agent Jones

Děj filmu[editovat | editovat zdroj]

Programátor jménem Thomas A. Anderson (Keanu Reeves) vede tajně druhý život jako obávaný hacker Neo. Série podivných událostí jej přivádí až k setkání se skupinou lidí vedenou Morpheem (Laurence Fishburne), který mu nabízí možnost zjistit, co skutečně je onen Matrix. Neo je vytažen z falešné reality do reálného zničeného světa, kde se nepíše rok 1999 (tento rok je v umělém Matrixu), nýbrž 2199 (Morpheus si tímto není jistý; informace z třetího dílu toto nepřímo vyvracejí).

Lidstvo vede válku s inteligentními stroji, které samo vytvořilo. Po dlouhých bojích se lidé rozhodli vypálit oblohu a odříznout tak stroje od zdroje sluneční energie. Stroje reagovaly zotročením lidí a začaly je uzavírat do schránek, kde jim do mozku byla pouštěna umělá realita – Matrix – iluzorní svět zobrazující lidskou společnost na vrcholu roku 1999, v němž lidé zdánlivě žijí své životy. Ve skutečnosti jsou ale drženi na umělé výživě a jejich kinetická, elektromagnetická a tepelná energie je využívána jako zdroj pro stroje. Pěstováním lidí stroje získaly nevyčerpatelný nekonečně se množící zdroj energie. Morpheus s organizovanou skupinou lidí probouzí lidi stále připojené na Matrix.

Morpheus odpojil Nea, protože pevně věří, že právě on je Vyvolený, jehož příchod předpovězený Vědmou má přinést zkázu Matrixu a svobodu pro lidstvo. Vyvolený prý dokáže Matrix ovládat a podřídit si jej. Neo samotný je zpočátku skeptický, ale Morpheus jej s neotřesitelným přesvědčením učí, jak si přisvojit a překročit pravidla umělého světa – porušovat fyzikální zákony. Matrix zevnitř hlídají programy strojů, agenti, kteří jsou neskutečně silní, ovládají bojová umění a superschopnosti. Neo se více sbližuje a prohlubuje vztah s Trinity (Carrie-Anne Moss).

Neo se setkává s Vědmou (Gloria Foster), která dostává svému jménu a představuje mu jeho budoucnost. Krátce poté skupinu zradí Cypher (Joe Pantoliano), který dává přednost pohodlnému nevědomému životu zpátky v Matrixu. Morpheus je chycen agenty, kteří se z něj vymýváním mozku snaží dostat přístupové kódy k Zionu, poslednímu lidskému městu. Podle předpovědi se Neo rozhoduje Morphea zachránit, společně s Trinity se vrací do Matrixu a vysvobodí Morphea z držení agentů a vojáků. Morpheovi a Trinity se podaří uniknout „východem“ – k připojení a odpojení k Matrixu používají telefony. Neo je ale donucen postavit se Smithovi, vedoucímu agentovi. Porazí jej, ale agenti se mohou znovu vtělit do kterékoli osoby v Matrixu.

Neo tedy utíká pronásledován agenty ve snaze najít jiný východ. Je ale dostižen Smithem, několikrát střelen do hrudi a zdá se být mrtev. V tuto chvíli ale Trinity, stojící u jeho reálného těla a neschopná připustit jeho smrt, políbí jeho rty a šeptá mu o své víře v jeho moc a lásku, kterou jí předpověděla vědma. Na hranici smrti si Neo uvědomuje pravdu a jeho mozek rozpoznává nereálnou a jen umělou smrt. Plně pochopí pravidla Matrixu a znovu v něm ožívá. Nyní, už jako Vyvolený, bez námahy zničí agenty. V závěrečném epilogu jim slibuje, že povede boj proti nim za osvobození lidí z otroctví.

Příběh pokračuje ve filmu Matrix Reloaded.

Svět Matrixu a skryté významy[editovat | editovat zdroj]

Ve filmu se nachází početné množství odkazů na historická a literární díla včetně Platónova dialogu Ústava, Alenky v říši divů, Orwellův román 1984, židovsko-křesťanskou představu o mesiášství, indickou filosofii (Matrix: májá), buddhismus, gnosticismus, ale také třeba díla jako Ghost in the Shell od japonského režiséra Mamoru Ošiiho, Naušika z Větrného údolí od Hayao Miyazakiho nebo příběhy od Williama Forda Gibsona, zejména Neuromancer.

Komiksová série The Invisibles od Granta Morrisona zcela jistě ovlivnila trilogii Matrix, jak vyplývá z tematické a výtvarné podobnosti. Morrison tvrdí, že Wachowští jeho dílo okopírovali.

V této části článku se nachází popis fiktivní postapokalyptické budoucnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1999 byla sestrojena první umělá inteligence. Zpočátku žili lidé s roboty v míru, avšak jak začala válka, tak lidé nechali zčernat nebe, aby roboti neměli zdroj energie. Ti si však zdroj našli v podobě transportu elektřiny z živých lidí do svých baterií a Města Strojů. Tedy roboti si pěstují lidi. K zastírání skutečnosti slouží program virtuální reality Matrix, který byl původně vymyšlen jako svět kde na nikoho nebylo pácháno příkoří. V roce 2199 je v provozu už jeho šestá verze. Poslední zbytky svobodných lidí se usadily v městě Siónu u zemského jádra.

Skutečný svět[editovat | editovat zdroj]

Poté co lidé znemožnili sluneční reakce na zemi, tak roboti vyhnali člověka z povrchu zemského a bývalá velkoměsta začala chátrat. Roboti se staly pány tvorstva. Je zde také hodně scén, kdy vznášedlo letí starým kanalizačním systémem o průměru asi patnáct metrů. Tyto stoky vedoucí vodorovně i svisle jsou spojnicemi mezi nehostinným zemským povrchem (s Městem Strojů) a pohostinnou poslední základnou lidstva, městem Siónem.

Sión[editovat | editovat zdroj]

Sión
Poslední svobodné lidské město Sión
Geografie

Poloha Sión

Hlavní město: poradní sál u vstupu do Chrámu
Rozloha: několik kilometrů krychlových km² (2. na světě)
Časové pásmo: 0
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 250 000 (2. na světě, odhad 2199)
HDI: není známo
Jazyk: velmi mnoho, hlavním jazykem je angličtina
Náboženství všechna
Státní útvar
Státní zřízení republika
Vznik rok 2099 (postaveno na začátku války proti strojům)
nejvyšší výkonný orgán Rada Siónu
velitel obrany Lock
Měna neznámá ()
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba několik
Národní TLD .neznámá

Toto podzemní město je největším lidským městem a ukrývají se zde poslední zbytky kdysi většinou svobodného lidstva. Je vykutáno několik desítek kilometrů pod zemí a tak se zde stále drží teplo od zemského jádra. Město se skládá z několika částí: Chrámu, Doků, velitelství, poradního sálu, několika moderních samostřílen a také Technického podlaží.

Chrám[editovat | editovat zdroj]

Je to velká klenutá krápníková jeskyně, ve které žhnou nepřetržitě pochodně, které ji zahřívají. Vstup do Chrámu vypadá poněkud goticky, ikdyž tuto gotiku hyzdí kabely (všudypřítomné). Jsou zde prováděny modlitby, bývají zde taneční zábavy a lid se zde schovává v případě nebezpečí i jindy.

Doky[editovat | editovat zdroj]

Zde parkují lodě (elektrovznášedla), vjíždí se sem mohutnými bránami, jsou tady také řídící věže, virtuální dispečinky a automatické samopalné věže. Aby toho nebylo málo, tak zde jsou i některá velitelství a stávají zde mechové. V docích je také velké množství kolejí.

Poradní sál[editovat | editovat zdroj]

Jako jediná místnost zde nemá prakticky žádné kabely. Je to klenutý dóm, něco mezi americkým Kapitolem, barokními katedrálami a klasicistními budovami, avšak notně šedivější. Zasedá zde rada a také zástupci stavů.

Svislá promenáda[editovat | editovat zdroj]

Je to soubor podlaží, s velkou kruhovou dírou uprostřed. V některých patrech jsou byty, někde zase výroba potravin. Osvěcují je staré velké trojžárovky, které se na noc zhasínají a za ně nastupují úsporná modrá světla, která dělají 3d efekt noční oblohy. Aby se však mohli lidé dopravit mezi podlažími, slouží jim k tomu několik výtahů. Technické podlaží je ze všech nejznámější především proto, že se zde nacházejí stroje na podporu života, například k recyklaci vody a výrobě elektřiny z tepla.

Vyhledávací program[editovat | editovat zdroj]

V první scéně vidíme na černé obrazovce zelený blikající kurzor. V této první metafoře je skryt nejhlubší význam celého filmu – živoucí stroj, dualita mezi člověkem a umělou inteligencí. Ve scénáři z roku 1996 přirovnávají Wachowští onen blikající kurzor k bijícímu srdci.

Zrcadla a hudba[editovat | editovat zdroj]

Zrcadla se ve filmu objevují velmi často: odlesk červené a modré pilulky v Morpheových brýlích, chycení Nea je sledováno zpětným zrcátkem na Trinitině motorce, odraz zakolísá, když je lžíce ohýbána, odraz prolétající helikoptéry na mrakodrapu. Film také často zmiňuje Alenku v říši divů, jejíž pokračování nese název Alenka v zemi za zrcadlem (Through the Looking-Glass). Například text Alenky v říši divů začíná tím, že Alenka pronásleduje bílého králíka a spadne do králičí nory, kterou se dostane do říše divů, podobně v jedné z úvodních scén Matrixu je Neo vyzván nápisem na počítači, aby následoval bílého králíka.

Hudební skladatel Don Davis se také zaměřil na tento motiv reflexe, když tvořil soundtrack. Pracoval se sekcemi orchestru a pokoušel se zakomponovat protichůdné prvky. Použil orchestr a symfonii k reprezentaci lidí a syntetizéry pro stroje.

Jména[editovat | editovat zdroj]

V celé sérii Matrix jména často souvisejí s významem postav v ději

  • Neo znamená nový a je to zároveň anagram od One čili Vyvolený. Toto slovo se skládá ze tří znaků, stejně jako celé jméno ze tří slov. Trojka nese plno různých významů skrz celý příběh. Jedna dělená třemi se rovná 0,33 až do nekonečna. Tato operace nemůže být udělána stroji bez umělého zastavení nebo zaokrouhlení. Poukazuje se také na fakt, že je zároveň Neo a zároveň zkáza Matrixu. Jeho celé jméno Thomas A. Anderson má spousty dalších náboženských, filozofických a jiných významů.
  • Trinity znamená svatá trojice.
  • Morpheus v řečtině znamená ten, co se hýbe, mění tvar. Také je to řecký bůh snění a snů. To on Nea probudí.
  • Cypher se od zbytku posádky podstatně liší v několika směrech. Když Morpheus představoval nového společníka, byl jediný, kdo promluvil. Jeho jméno vychází ze jména Lucifer, Satan. Jeho jméno také znamená Jidáš. Zradí své přátele a většinu zabije. V angličtině se slovy cypher rovněž označuje "šifra", což reflektuje fakt, že Cypher po celou dobu příběhu skrývá svůj skutečný záměr.
  • Smith, Jones a Brown jsou nejčastější americká příjmení, což poukazuje na bezidentickou povahu agentů.

K těmto i k mnohým dalším jménům existuje řada dalších výkladů.

Barvy[editovat | editovat zdroj]

Při budování kulis pro scény uvnitř Matrixu bylo použito určitých vzorců a osnov, aby byla navozena atmosféra odtažité a chladné vypočítavosti tohoto umělého světa. Ve scénách reálného světa je kladen důraz na modré odstíny, kdežto v Matrixu na zelenou, barvu stékajícího kódu Matrixu. Zelená byla použita záměrně, aby podtrhovala spojitost této barvy a počítačů, díky starým monochromovým monitorům. Také při použití zvláštních efektů se scény z reálného světa točily na modrém pozadí a ty z Matrixu na zeleném.

Kabeláž v Nabuchadnezzaručervenou a modrou barvu, aby připomínala schematické zobrazení krevního oběhu. Dává se tak najevo, že loď je žijící věc, což dává posádce šanci na přežití. Potřebuje ale také milující péči od všech jejích členů, takže ji neustále opravují, čistí a starají se o ni, což připomíná symbiotický vztah mezi dvěma entitami. Jedna nemůže žít bez druhé, typické pro Matrix.

Ocenění a nominace[editovat | editovat zdroj]

Matrix získal Oscary za film, zvukové efekty, vizuální efekty a zvuk. Navíc film získal tato ocenění v rok, kdy měly premiéru Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba, čímž se z něj stal první film, který získal Oscara za speciální efekty v soupeření s kterýmkoli filmem ze série Hvězdných válek.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Téma Matrix ve Wikicitátech (anglicky)

Česky[editovat | editovat zdroj]

Anglicky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Co je Matrix? Především tzv. kultovní film, který natočili bratři Andy a Larry Wachowští v roce 1999. [online]. [cit. 2012-07-27]. Dostupné online.