Marie Tekla Bittnerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Tekla Bittnerová
z Glück(en)steinu
Narození1675
Vídeň Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí4. prosince 1730
(ve věku 55 let)
Brno Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Místo pohřbeníklášter františkánek v Brně
Povolánívyšívačka, malířka, řeholnice
Hnutíbaroko
Významná dílaparamenta
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Tekla Bittnerová, původně Marie Bittnerová z Glück(en)steinu (* 1675 Vídeň, † 4. prosince 1730 Brno) byla řeholnice z kláštera řádu františkánek v Brně, vyšívačka a malířka doby vrcholného baroka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Jako žena pokročilého věku a pravděpodobně vdova v roce 1705 vstoupila do kláštera františkánek, respektive řeholních terciářek sv. Františka z Assisi v Brně při kostele sv. Josefa.[1]. Její životní data a místa jsou zaznamenána v klášterním nekrologiu.[2] Její přídomek z Glück(en)steinu či Klikensteinu není jasný, může svědčit o původu bavorském[3], slezském[4] či slovenském[5]. Archivní doklady dosud nejsou zcela prozkoumány.

Po dobu svého pobytu v klášteře tvořila rozměrné výšivky z pestrobarevných hedvábných nití s kovovými lamelkami, technikou malby jehlou na hedvábném rypsu a na plátně. Tváře některých postav a erby byly domalovány kvašem na pergamenu a přišity k podkladu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Antependium Hold Svaté rodině

Soubor parament se dochoval ve fondu Českomoravské provincie řádu voršilek v Brně a v Kutné Hoře. Obsahuje především kněžská roucha (kasule a pluviály) s figurální výšivkou na dorsálním kříži, jedno antependium a oltářní pokrývky. K nejvýznamnějším patříː

  • Antependium se scénou Hold čtyř zemí Svaté říše římské a františkánského řádu Svaté rodině, dřevěný rám 96 x 290 cm, Brno 1710-1730; uprostřed pod baldachýnem dospívající chlapec Ježíš s Pannou Marií a svatým Josefem přijímají hold klečících postavː papeže, čtyř štítonošek se čtyřmi erby (horní Falce, Saska, Bavorska a Brunšviku-Lüneburgu), čtyř světadílů, v nichž působil františkánský řád, čtyř německých arcibiskupů s erby, čtyř abatyší brněnského kláštera počínaje zakladatelkou až po současnici, dále kléru a lidu.[6]
  • Kasule se sv. Františkem z Assisi a sv. Petrem Kanisiem
  • Kasule s Klaněním Tří králů
  • Kasule se Sbíráním many nebeské na poušti

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FOLTÝN Dušan a kolektiv, Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Libri Praha 2005, s. 74
  2. HUSSEINIOVÁ 2006, s.69–70
  3. Lorenz WESTENRIEDER, Beyträge zur vaterländischen Historie, Geographie, Staatistik, und Landwirthschaft. Svazek 3, München 1790, s.95 bavorská rodina
  4. Karls-Glückstein-Grube v okrese Bytom
  5. Hodiny signované hodinářem Johannem von Gluckstein s letopočtem 1820 má ve sbírkách muzeum v Trnavě
  6. STEHLÍKOVÁ, 2003, s. 279

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SAMEK Bohumil (editor), Umělecké památky Moravy a Slezska I. Academia Praha 1994, s. 208
  • STEHLÍKOVÁ Dana, Antependium s holdem františkánského řádu Svaté rodině, inː V zrcadle stínů. Morava v době baroka (1670-1790), (editor Jiří Kroupa). Musée des beaux-Arts Rennes-Moravská galerie v Brně 2003, ISBN 80-7027-121-3;, s. 279-280, č. kat. 120
  • HUSSEINIOVÁ, Andrea. Ite ad Joseph. Sakrální výšivka v umění vrcholného baroka.. diplomová práce. vyd. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2006. 86 s. S. 67–71. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]