Makaronština
Makaronismus je označení pro užívání prvků nebo výrazů dvou nebo více jazyků v jednom souvislém textu (prozaickém nebo básnickém). Vzniklý hybridní jazyk se označuje jako makaronština.
Jako makaronské verše se označuje míchání dvou nebo více jazyků v básni, zpravidla za účelem komičnosti a zesměšnění. Název jim dal Typhis Odaxius (zemřel r. 1488 v Padově). Makarónské verše psal např. Francois Rabelais nebo Molière.
Nemusí ale jít jen o kombinaci částí textu v různých jazycích, italský renesanční básník Teofilo Folengo například psal satirické eposy zvláštním jazykem, v němž byla italská slovní zásoba skloňována a časována podle pravidel latinské gramatiky. I tento hybrid je označován jako makarónština.
Příklady použití makaronismů
- Mea culpa, mea maxima culpa –
- kdo neumí dělat zázraky, ten je ťulpa.
In dulci jubilo – tradiční vánoční koleda z roku 1265
- In dulci jubilo,
- Nun singet und seid froh!
- Alle unsre Wonne
- Liegt in praesepio;
- Sie leuchtet wie die Sonne
- Matris in gremio.
- Alpha es et O!
Jára Cimrman, Elektrická sesle
- „Jednou takhle z jara, skoro…“
- „Jaká hrůza! Wie ein Horror!
- Horror, horror, vysoká jsi.“
V polštině byly makaronismy (zejména latinského původu) rozšířené v 17. a 18. století a byly charakteristické pro jazyk, který používala szlachta. V současnosti jsou to zejména kalky z angličtiny, která nahradila latinu v roli lingua franca.
Adam Mickiewicz: Pani Twardowska
- Twardowski ku drzwiom się kwapił
- Na takie dictum acerbum,
- Diabeł za kontusz ułapił:
- A gdzie jest nobile verbum?
Odkazy
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Makaronizm na polské Wikipedii.
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo makaronské verše.
