Lubina (okres Nové Mesto nad Váhom)
| Lubina | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°47′2″ s. š., 17°44′9″ v. d. |
| Nadmořská výška | 313 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trenčínský |
| Okres | Nové Mesto nad Váhom |
| Tradiční region | Střední Pováží |
  Lubina | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 29,4 km² |
| Počet obyvatel | 1 444 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 49,1 obyv./km² |
| Náboženské složení | Evangelická církev |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Martin Beňatinský |
| Vznik | 1397 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 032 |
| PSČ | 916 12 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | NM |
| NUTS | 506184 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lubina je obec na Slovensku v okrese Nové Mesto nad Váhom, mimo jiné se zde narodil Samuel Štúr otec Ľudovíta Štúra a učitel Františka Palackého. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na úpatí Bílých Karpat asi 9 km západně od Nového Města nad Váhom. Kousek od obce leží druhé největší město okresu Stará Turá. Protéká tudy Kamečnica (přítok Váhu) a Lubinský potok, který se do ní vlévá na jihovýchodním konci obce.
Nejvyšším místem je vrchol hory Velká Javořina (970 m n. m., také nejvyšší vrchol Bílých Karpat), na hranicích s Českem, kde se pravidelně konají mezinárodní turistická setkání (Slavnosti bratrství Čechů a Slováků), je zde televizní a radiový vysílač, pomník česko-moravsko-slovenské vzájomnosti, lyžařský vlek a Holubyho chata, na slovenské straně hory jsou také dvě minizoo. Lidové slavnosti se konají také na vrchu Roh (487 m n. m.) západně od části obce Hrnčiarové na modré turistické značce, je zde památník SNP.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Hrnčiarové
- Lubina
- Miškech Dedinka
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1397. Název obce Lubina je odvozený od slovního základu „lub“ ve významu lýko, podkorní část listnatého stromu. Pojmenování osady v takovém porostu - dubové - dubina, dubina, bude z tebe Lubina, je i základem pověsti o založení obce. Historie obce je zpracována a vystavena v místním muzeu.
Památky[editovat | editovat zdroj]
V obci se nachází evangelický kostel vystavěný v letech 1783-1784. S kostelem byla vystavěna i tzv. stará fara.
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Ilja Danilovič Dibrov (1891-1944) - ukrajinský partyzánský velitel
- Jozef Ľudovít Holuby (1836-1923) – protestantský kazatel, botanik, národopisec, spisovatel a národní buditel
- Ľudovít Vajdička (1907-1990) – evangelický farář, církevní historik a politický vězeň
- Samuel Štúr (1789-1851) - otec Ľudovíta Štúra a učitel Františka Palackého
- Miloš Uher (1914-1945) - velitel partyzánů
- Rudolf Uher (1913-1987) – slovenský sochař
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec je přístupná prakticky jen autem, autobus zde jezdí minimálně. Vlaková zastávka je v nedalekém městě Stará Turá. Probíhají tudy cyklotrasy č. 5303 (Paprad - Stará Turá - Lubina/Hrnčiarové - Barina - Dolné Srnie) a navazující 8304 (Barina - Velká Javorina).
Sport[editovat | editovat zdroj]
V obci je založený turistický oddíl při MOS Lubina. Působí tu fotbalisté TJ Lubina a TJ Lubina Kopanice, na Hrnčiarovém je od roku 1963 fotbalové hřiště.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Rudolf Srnánek: Lubina v spomienkach (slovensky)
- Ľudmila Fraňová: Lubina 1392 - 1992 - 2002 (slovensky)
- Ľudmila Fraňová, Oľga Hrabovská a Milan Ostrovský: Lubina vo vojnových príbehoch (slovensky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lubina na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
