Librační centrum
Librační centrum (librační bod, Lagrangeův bod) je v nebeské mechanice takový bod v soustavě dvou těles m1 a m2 rotujících kolem společného těžiště, v němž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy tak, že malé těleso umístěné do tohoto bodu nemění vůči soustavě svou polohu (zachovává od m1 i m2 konstantní vzdálenost). Všechna librační centra se nacházejí v rovině rotace těchto těles a je jich celkem pět. Označují se L1 až L5.
Vlastnosti libračních center popsal v roce 1772[zdroj?] francouzský matematik a fyzik Joseph Louis Lagrange.
L1, L2 a L3 leží na spojnici obou těles. L1 mezi nimi, L2 a L3 na jejich vnějších stranách. Pokud je centrální těleso soustavy vzhledem k ostatním tělesům velmi těžké, pak centra L4 a L5 tvoří s tělesy m1 a m2 rovnostranné trojúhelníky.
Silové účinky těles m1 a m2 na jiné malé těleso umístěné v jednom z libračních center jsou v rovnováze.
Librační centra L1 a L2 soustavy Slunce-Země lze dobře využít pro umístění stacionárních družic pro pozorování vesmíru. V libračním centru L1 je umístěna kosmická sonda SOHO. V libračním centru L2 je umístěn kosmický dalekohled Planck a Herschelova vesmírná observatoř.
Výpočtem lze ukázat, že poloha tělesa je stabilní pouze v bodech L4 a L5 (těleso má při výchylce tendenci kolem těchto bodů oscilovat). Aby tělěso opustilo tyto body L4 nebo L5, je třeba na ně působit silou, zatímco k opuštění bodů L1 až L3 stačí malá výchylka od ideální polohy.
Odkazy[editovat]
- Lagrangeovy librační body [1] - Encyklopedie fyziky na stránce http://fyzika.jreichl.com
- V článku byly použity informace z anglické wikipedie
