Herschelova vesmírná observatoř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Herschelova vesmírná observatoř
Herschelova vesmírná observatoř v představách malíře
Herschelova vesmírná observatoř v představách malíře
Jiné názvy Herschel Space Observatory, HSO
COSPAR 2009-026A
Katalogové číslo 34937
Start 14. května 2009 v 13:12:02 UTC
Kosmodrom kosmodrom v Kourou, Francouzská Guyana[1]
Nosná raketa Ariane 5[1]
Stav objektu obíhala Librační bod L2[1]
' 17. června 2013
Trvání mise 3 až 4 roky[1]
Provozovatel ESA
Výrobce Thales Group
Hmotnost 3400 kg[1]


Teleskop
Typ teleskopu Cassegrain
Vlnová délka 55 - 672 mikrometrů[1]
Chladicí médium tekuté helium[1]


Přístroje
HIFI spektrometr s vysokým rozlišením[1]
PACS fotometr a spektrometr středního rozlišení[1]
SPIRE spektrometr s vysokým rozlišením[1]
Domovská stránka

Herschelova vesmírná observatoř resp. Herschel Space Observatory (zkráceně HSO) byla vesmírná observatoř určená k pozorování objektů v infračerveném oboru světla. Byla vypuštěna 14. května 2009 v 13:12:02 UTCkosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Pomocí rakety Ariane 5 byla vynesena spolu s družicí Planck, která pozorovala kosmické mikrovlnné pozadí.[1] HSO byl ve své době, díky svému hlavnímu zrcadlu o průměru 3,5 metru, největším infračerveným dalekohledem a zároveň největším teleskopem umístěným ve vesmíru. Observatoř definitivně zanikla 17. června 2013, kdy byla úmyslně navedena na dráhu vedoucí ke Slunci.

Observatoř byla pojmenována po Williamu Herschelovi který jako první popsal infračervenou složku světla.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výstavbu observatoře plánovala ESA již v roce 1983. V té době byl znám pod názvem FIRST (Far Infrared and Sub-millimetre Telescope).[2] Později byl přejmenována podle objevitele infračerveného záření Williama Herschela.

Konstrukce a vybavení[editovat | editovat zdroj]

Herschelův kosmický dalekohled byl asi 7,5 metru dlouhý a 4 m široký. Vážil 3400 kg a byl rozdělen na dvě části. Servisní část obsahoval polohovací zařízení, zdroj energie, místo pro ukládání dat a centrum pro komunikaci. Ve druhé části je umístěno primární zrcadlo o průměru 3,5 m a sekundární zrcadlo o průměru 0,3 m. Těmito zrcadly bylo světlo směřováno do tří přístrojů HIFI, PACS a SPIRE. Celá aparatura byla ochlazována tekutým heliem na teplotu blížící se absolutní nule. Navíc každý ze tří detektorů měl zvláštní chlazení, které dokázala snížit teplotu až na 0,3 stupně nad absolutní nulu. Chladicí kapaliny měl teleskop k dispozici 2000 litrů, jeho zásoba došla v dubnu 2013. Její spotřebované množství je hlavním faktorem, který ovlivňilo celkovou dobu funkčnosti celé observatoře, na počátku se počítalo se 3 - 4 roky. Provoz teleskopu byl ukončen v dubnu 2013, v červnu téhož roku byla stanice navedena na dráhu ke Slunci.

Snímače[editovat | editovat zdroj]

Observatoř obsahuje následující tři snímače:[3]

  • HIFI (Heterodyne Instrument for the Far Infrared), spektrometr s vysokým rozlišením pracující ve dvou vlnových délkách 157-212 µm a 240-625 µm.[4]
  • PACS (Photodetector Array Camera and Spectrometer), fotometr a spektrometr středního rozlišení pracující na vlnových délkách 55-210 µm.[5]
  • SPIRE (Spectral and Photometric Imaging Receiver), fotometr a spektrometr. Pracující ve vlnových délkách 194-672 µm.[6]

Cíle mise[editovat | editovat zdroj]

Hlavními vědeckými cíli mise je studium:

  • Tvorby galaxií v raném vesmíru a jejich následného vývoje.
  • Chemického složení blízkých chladných objektů (komety, exoplanety, hnědí trpaslíci).
  • Atmosfér planet.
  • Mezihvězdné hmoty.[2]

Oběžná dráha[editovat | editovat zdroj]

HSO byla umístěna ve vzdálenosti průměrných 800 000 km od libračního bodu L2 a obíhá jej po eliptické dráze.[1]

Konec mise[editovat | editovat zdroj]

  • V dubnu 2013 došlo na stanici ke spotřebování veškeré chladicí látky, jíž bylo kapalné hélium, 29. dubna 2013 byl provoz stanice definitivně ukončen, neboť veškeré hélium bylo zcela spotřebováno.
  • Dne 17. června 2013 byla observatoř navedena na dráhu směrem ke Slunci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l ESA - Herschel at a glance [online]. ESA, [cit. 2009-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b ESA Sience & Technology [online]. ESA, [cit. 2009-05-16]. Kapitola Herschel. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ESA - SpaceSience - Herschel overview [online]. ESA, rev. 2008-11-20, [cit. 2009-05-14]. Kapitola Science payload. Dostupné online. (anglicky) 
  4. HIFI – Heterodyne Instrument for the Far Infrared [online]. ESA, [cit. 2009-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. PACS – Photodetector Array Camera and Spectrometer [online]. ESA, [cit. 2009-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SPIRE – Spectral and Photometric Imaging Receiver [online]. ESA, [cit. 2009-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]