Leo Vaniš (1936)
| Leo Vaniš | |
|---|---|
| Narození | 9. listopadu 1936 Bratislava |
| Úmrtí | 2005 (ve věku 68–69 let) Prachatice |
| Národnost | slovenská, česká |
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
| Povolání | výtvarník, výtvarný pedagog |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Leo Vaniš (9. listopadu 1936, Bratislava – 2005, Prachatice) byl československý a český výtvarný umělec[1] a univerzitní pedagog.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Výtvarník, výtvarný kurátor, vysokoškolský pedagog. Přednášel písmo, malbu a dekorativní kompozici pro posluchače pedagogické a filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze a na pedagogickém institutu v Brandýse nad Labem, po celý svůj aktivní život. Poté, co odmaturoval na La Guardiově reálném gymnáziu v Praze 7, na Strossmayerově náměstí, pokračoval ve vysokoškolském studiu výtvarného umění (a též deskriptivní geometrie a matematiky) na Vysoké škole pedagogické v Praze u národního umělce prof. Cyrila Boudy, prof. Karla Lidického, a Martina Salcmana[1]. Působil rovněž ve funkci tajemníka Katedry výtvarné výchovy pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze s C. Boudou, M. Salcmanem, Jaromírem Uždilem, Miroslavem Míčkem a Z. Sýkorou. Za jeho působení vznikla vysokoškolská skripta a učebnice pro vysoké a základní školy, např. Metodika pracovního vyučování (s H. Bartošovou),[3][4] Metodika věcného učení a vlastivědy (s V. Mejstříkem)[5][6] či Moderní technické prostředky ve výuce (s R. Paloušem, pozdějším rektorem Karlovy univerzity ).[7][8]
Byl evidován jako výtvarník při Českém fondu výtvarných umění,[9] Svazu českých výtvarných umělců a Díla. Debutoval samostatnou výstavou v Galerii Zlatá lilie v Praze 1, na Malém náměstí,[10] a účastnil se Salónu pražských výtvarných umělců v r. 1988 v Paláci kultury (dnešní Výstaviště Praha). Projektoval expozice s názvem 25 let Agroprojektu a Antropologie mateřství. Pod vlivem Paula Cézanna začal malovat a postupně se rozvíjel pod vlivem avantgardních skupin. Je uveden v Signaturách českých a slovenských výtvarných umělců[11] a ve Slovníku českých a slovenských výtvarných umělců pod dílem XIX (V-Vik).[12] Jako typograf a kurátor výstav se podílel na výstavě prof. Jaroslava Bureše Krajiny 1970–1976 v galerii Československého spisovatele Praha[13] a na řadě výstav Heleny Vanišové.
Jeho syn Leo Vaniš[14] je rovněž výtvarným umělcem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b HTTP://WWW.I-ASAP.NET/, Design: artarchiv - PHP programing: ASAP Consulting s.r.o. abart-full.artarchiv.cz [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.
- ↑ http://userweb.pedf.cuni.cz/kvv/soubory/ucitele_katedry_od_roku_1946.doc
- ↑ BARTOŠOVÁ, Heda; VANIŠ, Leo. Metodika pracovního vyučování pro pedagogické fakulty: učebnice pro studium učitelství v 1. - 5. roč. ZDŠ. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. 192 s.
- ↑ S.R.O., Baila Communication,. Baila.net [online]. Baila.net, 1969-01-01 [cit. 2016-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-07.
- ↑ MEJSTŘÍK, Václav; VANIŠ, Leo. Metodika věcného učení a vlastivědy: Učebnice pro studium učit. pro 1. - 5. roč. zákl. devítileté školy na pedagogických fakultách. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 303 s.
- ↑ MEJSTŘÍK, Václav. Metodika věcného učení a vlastivědy: Učebnice pro studium učit. pro 1. - 5. roč. zákl. devítileté školy na pedagog. fak.. Praha: SPN Dostupné online. (Czech)
- ↑ ČECH, MIROSLAV. PALOUŠ, RADIM. VANIŠ, LEO, ČECH. Miroslav. PALOUŠ, Radim. VANIŠ, Leo. Moderní technické prostředky ve výuce. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969. 235 s.
- ↑ vufind.lib.cas.cz [online]. vufind.lib.cas.cz [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.
- ↑ HTTP://WWW.I-ASAP.NET/, Design: artarchiv - PHP programing: ASAP Consulting s.r.o. abart-full.artarchiv.cz [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.
- ↑ SCHRÁNILOVÁ, Eliška. VANIŠ, Leo. Leo Vaniš: Obrazy. Katalog Galerie Zlatá lilie. Dílo - podnik Českého fondu výtvarných umění. Praha 1980.
- ↑ MALÁ, Alena; PAVLIŇÁK, Petr. Signatury českých a slovenských výtvarných umělců. 1. vyd. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2010. 320 s. ISBN 978-80-86171-40-1.
- ↑ KOLEKTIV. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2008 XIX. díl: V-Vik. 1. vyd. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2008. 372 s. ISBN 978-80-86171-29-6. S. díl V-Vik.
- ↑ VANIŠ, Leo; UŽDIL, Jaromír. Jaroslav Bureš: Krajiny 1970-1976. 1. vyd. Praha: Svaz českých výtvarných umělců, 1976.
- ↑ Archivovaná kopie. www.leovanis.wz.cz [online]. [cit. 2021-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-05.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Leo Vaniš v informačním systému abART
- Dokument Leo Vaniš: Obrazy v informačním systému abART (článek na serveru AbART)
- BARTOŠOVÁ, Heda. VANIŠ, Leo. Metodika pracovního vyučování pro pedagogické fakulty: učebnice pro studium učitelství v 1. - 5. roč. ZDŠ. 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství. Praha: 1964. 190 stran.
- MEJSTŘÍK, Václav. VANIŠ, Leo. Metodika věcného učení: Učebnice pro studium učitelství pro 1.-5. roč. základních devítiletých škol na pedagogických fakultách. 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství. PRAHA: 1972. 303 stran.
- spoluautor: http://www.worldcat.org/title/metodika-vecneho-uceni-a-vlastivedy-ucebnice-pro-studium-ucit-pro-1-5-roc-zakl-devitilete-skoly-na-pedagog-fak/oclc/42144723
- ČECH, Miroslav. PALOUŠ, Radim. VANIŠ, Leo. Moderní technické prostředky ve výuce: učebnice pro vysoké školy. 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství. PRAHA: 1969. 235 stran.
- autor v databázi Akademie věd ČR: http://vufind.lib.cas.cz/Record/000744920
- vysokoškolský pedagog: http://userweb.pedf.cuni.cz/kvv/soubory/ucitele_katedry_od_roku_1946.doc
- MALÁ, Alena; PAVLIŇÁK, Petr. Signatury českých a slovenských výtvarných umělců. 1. vyd. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2010. 320 s. ISBN 978-80-86171-40-1.
- KOLEKTIV. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2008 XIX. díl: V-Vik. 1. vyd. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2008. 372 s. ISBN 978-80-86171-29-6 Díl V-Vik.
