Hrnečníkovité

Lecythidaceae
kvetoucí Gustavia superba
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida) Řád: vřesovcotvaré (Ericales) Čeleď: hrnečníkovité (Lecythidaceae) A.Rich.

Barringtonia acutangula

Hrnečníkovité (Lecythidaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales).

Charakteristika

Zástupci čeledi jsou nejčastěji stromy, méně často keře, výjimečně i byliny (některé druhy vřazené bývalé čeledi Scytopetalaceae). Kůra je vláknitá. Rostliny jsou ponejvíce bez chlupů, zřídka jsou přítomny jednoduché chlupy, hvězdovité pouze u rodu Couratari. Palisty chybějí nebo jsou drobné a opadavé. Listy jsou střídavé, jednoduché, u některých zástupců nahloučené na koncích větví nebo dvouřadě uspořádané, celokrajné nebo zubaté, se zpeřenou žilnatinou.

Květy jsou oboupohlavné, často velké a nápadné, pravidelné nebo vlivem uspořádání souboru tyčinek souměrné. Květy jsou v úžlabních nebo vrcholových květenstvích různých typů, někdy redukovaných na jediný úžlabní květ. Kalich je obvykle ze 4 až 6 lístků, volný nebo srostlý a pohárkovitý. Koruna je složena obvykle ze 4 až 6 (nebo až 18) volných plátků. Výjimečně koruna chybí. Tyčinek je obvykle mnoho (10 u rodu Couratari) a srůstají na bázi v prstenec či dutý sloupek, který je u mnohých rodů charakteristicky vyhnutý ven a opět zpět k semeníku a vytváří jakousi kápi, dávající květům osobitý vzhled. Semeník je spodní, řidčeji polospodní či svrchní, srostlý ze 2 až 10 plodolistů a se stejným počtem komůrek. V každé komůrce je 1 až mnoho vajíček. Nektária chybí nebo je nektar produkován staminodii. Plody jsou různých typů, často mohutné, nejčastěji tobolky otevírající se kruhovitým švem, případně nepukavé plody s dřevnatým obalem nebo dužnaté a bobulovité plody. Semena jsou velká, často křídlatá nebo s dužnatým míškem, uvnitř s velkým olejnatým embryem, bez nebo s endospermem.

Nejčastějšími opylovači jsou včely, některé druhy hrnečníků (Lecythis) jsou opylovány netopýry. Okřídlená semena jsou rozšiřována větrem, bezkřídlá celou paletou různých zvířat zahrnující prasata pekari, opice, veverky, netopýry, ptáky.

Charakteristické obsahové látky jsou zejména triterpenoidní saponiny a taniny.

• 

  květy Couroupita guianensis

• 

  otevřený plod juvie ztepilé

• 

  vzrostlá Cariniana legalis

• 

  plodící Couroupita guianensis

Rozšíření

Čeleď zahrnuje 25 rodů a přes 300 druhů. Jsou rozšířené v tropické Americe, v Africe, na Madagaskaru, v tropické Asii a v severní Austrálii. Charakteristickým stanovištěm jsou nížinné deštné lesy na nezaplavovaných půdách, kde hrnečníkovité rostou jako podrostové dřeviny stejně jako obrovské až 55 metrů vysoké stromy převyšující okolní prales. Největší rody jsou Eschweilera (120 druhů), Gustavia (50 druhů), Lecythis (50 druhů) a Barringtonia (40 druhů)

Rozlišovací znaky

Pro zástupce z tropické Ameriky jsou ve sterilním stavu charakteristická zejména pevná vlákna v kůře nebo větévkách, listy často na okraji nenápadně zoubkované a charakteristický pach při rozemnutí. Postranní žilky na čepeli listů se často charakteristickým způsobem stáčejí nahoru a posléze se ztrácejí.

Taxonomie

Čeleď v původním smyslu měla pouze 10 rodů s areálem výskytu výhradně v tropické Americe. Na základě molekulárních studií byla rozšířena o rody z čeledí Asteranthaceae, Barringtoniaceae, Foetidiaceae, Napoleonaceae, Scytopetalaceae.

Dnes je rozlišováno 5 podčeledi:

• Napoleonaeoideae - 2 rody, tropická západní Afrika
• Scytopetaloideae' - 6 rodů, Afrika a sv. Brazílie
• Lecythidoideae - 10 rodů, tropická Amerika
• Barringtonioideae - 6 rodů, tropy Starého světa
• Foetidioideae - 1 rod, vých. Afrika a Madagaskar

Zástupci

• hrnečník (Lecythis)
• juvie ztepilá (Bertholletia excelsa)
• Couroupita guianensis
• Gustavia nobilis

Využití

Největší ekonomický význam má brazilský druh juvie ztepilá (Bertholletia excelsa, poskytující para ořechy. Příbuzný druh, juvie Bertholletia nobilis poskytuje menší ořechy a nemá takový význam. Jedlá semena srovnatelné kvality mají i některé hrnečníky, např. taktéž brazilský Lecythis pisonis. Jedlá je také dužnina (mezokarp) plodů některých druhů rodu Grias a Gustavia. Extrakt z kůry Cariniana domestica používají jihoameričtí indiáni pro přípravu jedu na hroty šípů a oštěpů, neboť má protisrážlivý účinek.

Některé druhy hrnečníkovitých, zvláště rodu Cariniana, jsou těženy pro dřevo.

Couroupita guianensis, tzv. dělový strom, je v tropech pěstována jako zvláštnost a okrasný strom. Pro velké květy jsou pěstovány i další druhy, např. z rodu Barringtonia.

Seznam rodů

Abdulmajidia, Allantoma, Asteranthos, 'Barringtonia, Bertholletia, Brazzeia, Careya, Cariniana, Chydenanthus, Corythophora, Couratari, Couroupita, Crateranthus, Eschweilera, Foetidia, Grias, Gustavia, Lecythis, Napoleonaea, Oubbanguia, Petersianthus, Pierrina, Planchonia, Rhaptopetalum, Scytopetalum

Externí odkazy

• Lecythidaceae
• Barringtoniaceae
• Foetidiaceae
• Asteranthaceae
• Napoleonaeaceae
• The Lecythidaceae Pages by Scott A. Mori and Ghillean T. Prance