Lea (biblická postava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michelangelova socha Ley

Lea (v bibli kralické Lía, v B21 Léa, hebrejsky לֵאָה, jméno se obvykle vykládá z akkadštiny ve smyslu „divoká kráva“) je biblická postava, dcera Lábana, starší sestra Ráchel a spolu s ní manželka patriarchy Jákoba, matka deseti synů, z Ráchelina a Leina potomstva se později stane dvanáct kmenů Izraele.

Život[editovat | editovat zdroj]

Podle Písma měla Lea „mírné“ či „vlídné“ oči (podle ČEP, tento hebrejský výraz však není zcela jednoznačný; podle jiných překladů, vycházejících ze Septuaginty, „mdlé“ nebo „slabé“, tak interpretuje pasáž i Talmud), Jákob se nicméně zamiloval do její sestry Ráchel, která byla „krásné postavy, krásného vzezření“. Dohodl se s jejím otcem Lábanem, že mu bude sloužit sedm let a poté se ožení s Ráchel, po sedmi letech však Lában s odvoláním na místní zvyk odmítl provdat jako první svou druhorozenou dceru a dal mu místo ní prvorozenou Leu. Jákob se mu podvolil, sloužil dalších sedm let za Ráchel a poté oženil se s oběma, miloval však pouze Ráchel.

Ráchel a Lea soupeřily o Jákobovu lásku: Ráchel však zůstala neplodná, zatímco Lea porodila svému muži čtyři syny, Rúbena, Šimeóna, Léviho a Judu, a doufala, že ji za to bude Jákob milovat více, poté však také zůstala neplodná. Ráchel však porodila Jákobovi také několik dětí skrze otrokyni Bilhu a Lea mu v soupeření o Jákobovu lásku dala také svou služku Zilpu, která mu porodí syny Gada a Ašera, poté mu Lea, vyléčená z neplodnosti mandragorou (v ekumenickém překladu „jablíčky lásky“), sama porodí ještě dva syny, Isachara a Zabulóna, a dceru jménem Dína. Obě ženy doprovází Jákoba na jeho putování.

Genesis 49,31 svědčí o tom, že Lea zemřela nějakou dobu před Jákobem, Jákob zde totiž přikazuje, aby byl pohřben do stejného hrobu, do jakého pohřbil ji - podle všeobecné tradice abrahámovských náboženství je tímto místem Jeskyně patriarchů v Hebronu. (Ráchelin hrob se však podle tradice nachází na jiném místě poblíž Betléma.)

Symbolický výklad[editovat | editovat zdroj]

Ve středověké křesťanské mystice byly Jákobovy dvě ženy pokládány za alegorii dvou forem křesťanského života - krásná, ale neplodná Ráchel je symbolem života kontemplativního, duchovního, méně přitažlivá, ale prvorozená a plodná Lea je pak symbolem života činného, světského.[1]

Podle Rašiho komentáře byla Lea předurčena k tomu, stát se manželkou Jákobova bratra Ezaua, ztratila ho ale, když tento prodal Jákobovi své prvorozenství. Lea oplakávala svůj osud a právě pro její neustálý pláč jsou její oči „mdlé“.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://danteworlds.laits.utexas.edu/textpopup/pur2701.html