Okres Laufen
| Okres Laufen Bezirk Laufen | |
|---|---|
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Laufen |
| Souřadnice | 47°25′ s. š., 7°30′ v. d. |
| Rozloha | 89,56 km² |
| Časové pásmo | +1 |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 20 750 (31.12.2022) |
| Hustota zalidnění | 231,7 obyv./km² |
| Jazyk | němčina |
| Národnostní složení | Švýcaři |
| Správa regionu | |
| Stát |  Švýcarsko |
| Nadřazený celek |  Basilej-venkov |
| Druh celku | Okres |
| Podřízené celky | 13 obcí |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | BL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okres Laufen (německy Bezirk Laufen), zvaný také Laufental, je jedním z 5 okresů v kantonu Basilej-venkov ve Švýcarsku. Administrativním centrem okresu je Laufen.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Údolí Laufental o rozloze téměř 90 km² s celkem třinácti obcemi se nachází v hospodářském regionu severozápadního Švýcarska v metropolitní oblasti Basileje. Sousedí s kantony Jura a Solothurn a na západě se dotýká francouzských hranic.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Po Napoleonově porážce na konci roku 1813 v bitvě u Lipska se spojenecké armády (Rusko, Prusko, Rakousko) vydaly na pochod k Francii. V rozporu se švýcarskou neutralitou umožnila Basilej v roce 1814 80 000 vojákům překročit most Mittlere Brücke přes Rýn v Basileji a pochodovat přes bývalé basilejské knížecí biskupství do boje s Napoleonovou armádou.[1] Toto gesto nebylo zapomenuto na Vídeňském kongresu a vedlo k připojení devíti katolických obcí oblasti, zvané Birseck, k Basileji za určitých podmínek.
Pro vítězné mocnosti ve Vídni v roce 1815 bylo prvním úkolem vybrat nového vládce nad knížecím biskupstvím bez majitele, který by dokázal vojensky bránit údolí a průsmyky. Právě tuto oblast využili Francouzi jako záminku pro vpád do Švýcarska v roce 1797. Basilej k tomu nebyla vhodná. Potřebnou vojenskou silou disponoval pouze Bern, který měl mezi spojenci Biel a jižní údolí Jury.
Aargau a Vaud, o které Bern přišel již v roce 1803, byly již uznány jako kantony na základě zákona o zprostředkování a otázka odškodnění Bernu se zdála být druhořadá. V roce 1815 již panství Pfeffingen neexistovalo více než dvacet let. Nemělo smysl nepřidělit Duggingen a Grellingen Bernu. Údolí řeky Birs tvořilo geografický celek až k hradu Angenstein, který byl strategickou pevností Bernu a vstupní branou do Jury.
Basilej nechtěla s Laufentalskými mít nic společného. Stejně, jako v případě údolí Fricktal, v roce 1803 nechtěla Basilej na svém území katolíky, ani příliš mnoho sedláků. Již v roce 1798 zapálili statkáři tři hrady zemského správce a Basilej pociťovala důsledky jejich vzpoury až do roku 1833.
Když se Jura v roce 1979 stala samostatným kantonem, Laufental, který byl izolován od kantonu Bern a stal se exklávou, dostal možnost připojit se k sousednímu kantonu, nebo zůstat součástí Bernu. Volba padla na kantony Solothurn, Basilej-venkov a Basilej-město. O přechodu do vybraného kantonu mělo být následně hlasováno proti možnosti setrvání v kantonu Bern. Po prvním referendu 13. ledna 1980 se do užšího výběru dostaly Basilej-venkov (52 %) a Solothurn (32 %), zatímco Basilej-město (16 %) byla odmítnuta. Ve druhém referendu 16. března 1980 zvítězila Basilej-venkov (65 %), zatímco „Akční výbor pro Solothurn“ neměl žádný vliv.[2] V referendu 11. září 1983, v němž se rozhodovalo mezi Bernem a Basilejí-venkovem, hlasovalo téměř 57 % obyvatel okresu pro setrvání v Bernu. Poté, co však v roce 1984 v rámci bernské finanční aféry vyšlo najevo, že kanton Bern neoprávněně finančně podporoval kampaň v Laufentalu ve svůj prospěch, vypukl soudní spor, který trval několik let. Spolkový nejvyšší soud nakonec rozhodl ve prospěch stěžovatelů z hnutí Laufental a nařídil opakování referenda. Dne 12. listopadu 1989 se většina 51,7 % obyvatel Laufentalu vyslovila pro přijetí Laufentalské smlouvy, a tím pro připojení ke kantonu Basilej-venkov. Poté, co Švýcarská konfederace jako celek souhlasila se změnou kantonu Laufental, se 1. ledna 1994 stal součástí kantonu Basilej-venkov.[3]
Seznam obcí[editovat | editovat zdroj]
| Znak | Název obce | Počet obyvatel (31. 12. 2022) |
Rozloha (km²) |
Hustota zalidnění (obyv./km²) |
|---|---|---|---|---|
 |
Blauen | 702 | 7,12 | 99 |
 |
Brislach | 1701 | 9,42 | 181 |
 |
Burg im Leimental | 271 | 2,84 | 95 |
 |
Dittingen | 730 | 6,75 | 108 |
 |
Duggingen | 1598 | 5,86 | 273 |
 |
Grellingen | 1926 | 3,29 | 585 |
 |
Laufen | 5906 | 11,40 | 518 |
 |
Liesberg | 1083 | 12,46 | 87 |
 |
Nenzlingen | 464 | 3,66 | 127 |
 |
Roggenburg | 264 | 6,67 | 40 |
 |
Röschenz | 1878 | 10,07 | 186 |
 |
Wahlen | 1542 | 5,41 | 285 |
 |
Zwingen | 2685 | 4,61 | 582 |
| Celkem (13) | 20 750 | 89,56 | 232 | |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bezirk Laufen na německé Wikipedii.
- ↑ STEINER, Gustav. Der Bruch der schweizerischen Neutralität im Jahre 1813. Basilej: Neujahrsblatt der GGG, 1924. 127 s. (německy)
- ↑ LUTZ, Kiki. Laufental, Kantonswechsel [online]. Lexikon des Jura / Dictionnaire du Jura, 2010-09-29 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ GERNY, Daniel. Das Heimweh der berntreuen Laufentaler [online]. Neue Zürcher Zeitung, 2013-10-08 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Okres Laufen na Wikimedia Commons
