Kyvadlová náprava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kyvadlová náprava je jednoduchý typ nápravy automobilu s nezávislým odpružením. Poprvé byla tato náprava používána u prvních letadel (1910 a dříve), např. Sopwith a Fokker, obvykle s gumovým lanem a bez tlumení.

Mnoho pozdějších zadních náprav na motorových vozidlech má křížové klouby spojující hnací hřídele s diferenciálem připevněným na rámu vozidla. U kol nejsou křížové klouby - kola jsou vždy souosá s hřídelemi. Kyvadlová náprava tradičně používala listové pružiny a tlumiče pérování. Vozy Volkswagen z období před rokem 1967 používaly k odpružení torzní tyče.

Tento typ nápravy se považuje za lepší než typičtější pevná náprava, a to ze dvou důvodů:

  1. Má menší neodpruženou hmotu, protože je diferenciál namontován na rámu.
  2. Eliminuje souhlasné změny odklonu na opačných kolech.

Tato konstrukce má však také řadu nevýhod:

  1. Vyskytují se zde značné změny odklonu jednoho kola, protože je kolo vždy souosé s hnací hřídelí.
  2. "Přizvednutí" při odlehčení nápravy (resp. při poklesu kol) má za následek oboustranné zvětšení odklonu.
  3. Snížení sil v zatáčce kvůli změně odklonu může vést k přetáčivé nestabilitě a v extrémních případech k přetáčivosti při ubrání plynu.

Tyto problémy byly zjevné u vozů Volkswagen do roku 1967, Mercedes-Benz 300SL, starších verzí Porsche 356, Triumph Herald, Vitesse a Spitfire, Tatra T603 a dalších.

Mercedes-Benz přirozené problémy s ovladatelností řešil výrobou kyvadlových náprav s jedním otočným bodem umístěným pod diferenciálem, a tedy pod nápravou. Tato konfigurace podstatně snižuje tendenci k "přizvedávání" a pozdější vozy osazené nápravami s dolním otočným bodem byly v tehdejších publikacích chváleny za svou ovladatelnost. Tato konstrukce se vyráběla pro vozy Mercedes-Benz W108 280SE a 300SEL až do roku 1972. Byla upravena pro 300SEL 6.3, což byl na počátku 70. let nejrychlejší sériově vyráběný sedan na světě. Vůz 6.3 v modifikaci AMG s kyvadlovou nápravou též závodil.[1] http://www.youtube.com/watch?v=T-XjbQCR_l0

Kyvadlové nápravy byly ke konci 60. let vytlačeny nápravami de Dion, byť nejčastější konstrukcí zůstala pevná náprava. Většina konstrukcí zadní nápravy byla v posledních letech vytlačena moderními nápravami s nezávislým odpružením, a jak kyvadlová náprava, tak de Dion se dnes v podstatě nepoužívají.

První série (1960–1964) vozu Chevrolet Corvair používala kyvadlovou nápravu. Zmíněné nebezpečné chování vozu Corvair detailně popsal Ralph Nader ve své knize Nebezpečný v jakékoli rychlosti. Druhá série modelu Corvair (1965–1969) používala skutečnou nezávisle odpruženo zadní nápravu.

Jiným použitím koncepce kyvadlové nápravy je Fordova náprava "Twin I-Beam" (česky "dvojité íčko") pro nákladní vozy. Má pevné osy (nepřenáší výkon), je však popisována jako systém nezávislého odpružení, protože každé kolo se může zvedat a klesat, aniž by ovlivnilo pozici kola druhého - paralelogramní chování systému s A-ramenem se zde nevyskytuje. Každé z kol se ve skutečnosti pohybuje s podobnou změnou odklonu, jako mají poháněné kyvadlové nápravy u zadních kol, jak bylo popsáno výše. Otočný bod je však nikoli v ose vozidla, nýbrž u protějšího nosníku rámu, takže je popsaný účinek mnohem slabší a relativně bezpečný.

Charakteristika kyvadlové nápravy: změna odklonu při nazdvednutí polonápravy, "přizvedávání" při odlehčení

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Automobilka Škoda používala kyvadlovou nápravu na osobních vozidlech velmi dlouho, až po vozy Škoda 105 a 120 (výroba do roku 1990). Automobily Škoda Garde, Rapid, 130, 135, 136 a 120 LX již byly vybaveny nápravou s polovlečenými rameny[1]. Automobilka Tatra používá kyvadlovou nápravu na svých nákladních automobilech dodnes, a to na všech nápravách (sériově až 4 nápravy)[2].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swing axle na anglické Wikipedii.

  1. Škoda techweb
  2. TATRA, a.s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]