Kyselka Radiovka
| Kyselka Radiovka | |
|---|---|
 Radiovka v srpnu 2015 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Obec | Dolní Žandov |
| Místní část | Podlesí |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′ s. š., 12°33′56″ v. d. |
| Parametry | |
| Teplota | 9,5°C (1974)[1] 8,4 °C (2016)[2] |
| Vydatnost | 0,3 l/min (1974)[1] 1,2 l/min (2020)[2] |
| Mineralizace | 4053 mg/l (1975)[1] |
| Obsah CO2 | 2500 mg/l (1974)[1][3] |
| Ostatní | |
| Typ | silně mineralizovaná studená kyselka[4] |
| Nadm. výška | 503[1] m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupný |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselka Radiovka (rovněž Radionka) je volně přístupný minerální pramen v Podlesí, části obce Dolní Žandov v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]
Minerálka vyvěrá ve Slavkovském lese v k. ú. Podlesí u Dolního Žandova severně od Podlesí.[5]
Přírodní poměry a využívání[editovat | editovat zdroj]
Pramen Radiovka se nachází při okraji CHKO Slavkovský les na západních svazích Slavkovského lesa prudce klesajících do Podčeskoleské pahorkatiny. V blízkosti pramene teče Podleský potok.[6] Podloží tvoří žuly krušnohorského plutonu.[7]
Širší okolí je bohaté na vývěry minerálních vod, zejména prameny v Lázních Kynžvart a Mariánských Lázních, které sledují mariánskolázeňský hlubinný zlom, oddělující Slavkovský les od Podčeskoleské pahorkatiny.[3]
Poblíž pramene stávala stáčírna a kyselka se před rokem 1924 stáčela do láhví a expedovala pod názvem Radiovka. V roce 1924 byla provedena úprava jímání, voda však měla větší mineralizaci avšak nepříjemnou železitou příchuť. Po roce 1930 byl hlavní pramen zachycen novým vrtem. Hlavní pramen Radiovky nahradil boční vývěr a začal se expedovat pod názvem Nektar.[3] Ten je méně železitý (0,1 mg/litr). Je také mnohem méně mineralizovaný (720 mg/litr).[1] Stáčírna patřila za první republiky profesoru Mladějovskému z Mariánských Lázní, jenž nechal v blízkosti pramene postavit lázeňské sanatorium. Bývalá stáčírna již neexistuje, sanatorium později sloužilo jako rekreační středisko.[3]
Radiovka vyvěrá z ocelové trubky v čele zahloubeného jímacího místa se zděnou obezdívkou. Na levém boku je plastovou trubkou vyveden boční vývěr Nektar. Ze stáčírny se dochovaly pouze nepatrné základy.[3][2]
Vlastnosti a složení[editovat | editovat zdroj]
Teplota pramene mírně kolísá od 5 °C do 10,5 °C, celková mineralizace je vysoká a činí přibližně 4 000 mg/litr. Obsah oxidu uhličitého je vysoký, dosahuje 2 500 mg/litr, což dodává minerálce vysokou perlivost a příjemnou kyselou chuť.[1] Minerální voda má mírně zvýšenou radioaktivitu danou vyšším obsahem radonu. Nejsou však k dispozici bližší údaje.[3] Je uveden pouze obsah uranu v hodnotě 79,8 µg/litr. Zvýšený je i obsah železa v hodnotě 17 mg/litr. Hodnota pH je 5,3. O léčivých účincích kyselky nejsou žádné zprávy.[1]
Přístupnost[editovat | editovat zdroj]
Vývěr radioaktivního minerálního pramene se nachází asi 200 metrů vlevo od silničky vedoucí z Podlesí k samotě Javořina. Odběrové místo minerálního pramene je volně přístupné s možností parkování a je zakreslené v turistických mapách.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Podlesí, s. 203–207.
- ↑ a b c d Radiovka [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2023-08-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 342–344.
- ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Mapa správního členění [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2023-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2023-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2020-08-07]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyselka Radiovka na Wikimedia Commons - Kyselka Radiovka v databázi eSTUDÁNKY
- JAŠA, Luděk. Léčivý pramen Radionka [online]. slavkovsky-les.cz. Dostupné online.
