Kuenringové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Erb Kuenringů

Kuenringové (německy Kuenringer, také Chuenringe(r)) patřili k nejsilnějším rakouským rozrodům.

Historie

Jde o starý rakouský rod, za jehož zakladatele je považován Hadmar I. z Kuenringu, ale nejspíše je rod mnohem starší a poněkud nejistého původu. Význam tohoto rodu je nesporný, členové byli proslaveni jak vysokými hodnostmi, tak vedením odbojů proti vévodům rakouským.

Jejich rodovým klášterem je cisterciácký klášter Zwettl (Světlá), kam právě Hadmar I. v roce 1137 přivedl první cisterciácké mnichy. Državy Kuenringů sahaly od českých hranic až k Vídni, což je společně se stejně mocnými Hardeky a Schaunbergy determinovalo k častým sňatkům s českou a moravskou šlechtou. Díky dvěma synům Jindřicha III. známe dvě větve rodu – vitorazskou reprezentovanou Jindřichem zv. „Suppanus“ („Župan“) a dürnsteinskou reprezentovanou Alberem V.. Jejich sestra Gisela z Kuenringu se provdala za Čéče z Budivojovic. Právě vitorazským Kuenringům vděčil Přemysl Otakar II. za podporu české kandidatury na rakouský vévodský stolec. Jmenovitě se o to zasadil Albero V. z Kuenringu, v té době zemský hejtman. Z vitorazské větve rodu také údajně pocházela matka Přemyslových levobočků Anežka z Kuenringu.

Konrad II. Sálský, Leopold IV. Babenberský a Hadmar I. z Kuenringu

Rod vymřel roku 1594.

Rodokmen

Rodový klášter ve Zwettlu

Větev vitorazská

někde jsou také nazýváni z Weitry

Větev dürnštejnská

Dürnstein

Externí odkazy