Schaunbergové
| Rod Schaunbergové | |
|---|---|
 | |
| Země |  Svatá říše římská |
| Tituly | říšská hrabata |
| Rok založení | 1874 |
| Konec vlády | 1893 |
| Současná hlava | rod vymřel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Schaunbergové patřili významným starým hornorakouským domácím hraběcím rodům.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Schaunbergové až do poloviny 15. století patřili nejvýznamnějším spojencům Rožmberků. Na přelomu let 1381-1382 Oldřich I. z Rožmberka spolu s bratry a Jindřichem z Hradce vojensky podpořili Jindřicha ze Schaunbergu v rozepři s rakouským vévodou Albrechtem III. Prostředníkem v celé kauze se nakonec stal český král Václav IV.
Pokračování tradičních sňatků s Rožmberky nastalo ještě roku 1380 svatbou Jindřicha III. z Rožmberka s Barborou ze Schaunbergu a pak v roce 1453 svatbou Jindřicha IV. z Rožmberka s Anežkou ze Schaunbergu.
Schaunbergové vytvořili samostatné říšské hrabství, které bylo oporou stavovské politiky hornorakouské šlechty. Habsburkové si hrabství podřídili po roce 1361 na základě zfalšovaných privilegií. V 16. století rod vymřel[1].
Společně s Kuenringy a Hardeky patřili rodům, jejichž sňatková politika často zasahovala na české území a to obzvláště za vlády Přemysla Otakara II.
Vdova po Jindřichovi z Kuenringu Hedvika ze Schaunbergu byla manželkou významného českého šlechtice Voka z Rožmberka a pravděpodobně měla významný podíl i na založení Vokovy cisterciácké fundace ve Vyšším Brodě. Mateřským klášterem nově založeného rakouského kláštera Wilhering z kraje ovládaného Schaunbergy a právě Wilhering byl rodovým klášterem Schaunbergů.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Schaunbergové na Wikimedia Commons
