Kraul

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Volný způsob.
Kraul

Kraul (v originále Crawl) je jedna z plaveckých technik, která umožňuje plavci efektivní a velmi rychlý pohyb ve vodě. Během plavání kraulem se postava plavce nachází v téměř vodorovné poloze vzhledem k hladině, což má za následek, že jeho odpor je nejmenší. Během kraulu jsou pohyby vedeny tak, že nedochází ke vzniku brzdění plavce a jeho následný pohyb končetin jen dodává další rychlost a tím plavec rovnoměrně zrychluje.[1] Kraul je nejrychlejší plavecká technika, která existuje. Pokud by se kraul bral jako 100%, tak na další plavecké styly připadají hodnoty následující. Pro motýlka 93%, znak 89% a prsa 79%.[2]

Výhodou kraulu je jeho nenamáhání krční páteře, které vzniká při plavání s hlavou nad vodou, jelikož plavec má během kraulu hlavou v neutrální pozici a hledí na dno s vytáčivým pohybem při nádechu.

Zvláštní formou kraulu je tzv. pólařský kraul, během kterého je hlava neustále nad vodou. Je využíván hlavně vodními záchranáři, kteří musí sledovat topícího se během přibližování k oběti.

Poloha plavce[editovat | editovat zdroj]

Plavec začíná pohyb kraulem v pozici ležícího na prsou směrem ke dnu s mírně prohnutými boky, které umožňuje snadnější kopání nohou. Během dýchání dochází k vyklonění hlavy na jednu stranu nad vodu spolu se záběrem celé ruky na stejné straně. Záběr je prováděn jak dolními končetinami, tak i horními končetinami, které jsou ale pro pohyb hlavní. Jejich pohyb je přibližně po dráze kruhu kolem těla, kdy se pravá ruka střídá s levou. Jedna ruka se vždy ze vzpažení zasune do vody. První jde do vody ruka, pak loket a nakonec paže. Prsty na ruce jsou natažené a lehce roztažené pro zvýšení záběrové plochy. Ruka pak vykonává pohyb pod vodou s lehce pokrčeným loktem až se protáhne v půlkruhu kolem celého těla a končí u stehna, kdy je opět vyjmuta nad hladinu a přenesena přes hlavu k dalšímu tempu. Tento proces se neustále opakuje, což vede k pravidelnému plavání. Záleží na trénovanosti plavce, jak dýchá. Existují styly, že se dýchá stále na jednu stranu a nebo na střídání, či ob tempo.

Během kraulu se vydechuje vzduch do vody a nádech se provádí během vytažení jedné paže nad hladinu.

Dolní končetiny doplňují pohyb horních končetin pomocí hnací síly, která vzniká kmitavým pohybem nohou v kyčelním kloubu. Nohy tak kmitají ve směru nahoru a dolu v rozmezí přibližně 50 cm.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj kraulu je spojen s 19. století, kdy se evropští plavci snažili objevit nový plavecký styl, který by byl rychlejší než prsa. První objevení kraulu v Evropě je spojeno s rokem 1844, kdy se evropských plaveckých závodů zúčastnili i severoameričtí indiáni, kteří předvedli nový plavecký styl a na závodech jasně kralovali.[2] Nový plavecký styl se ale nesetkal s odezvou a nebyl dále rozvíjen. Paradoxem zůstává, že dle pozdějších výzkumů byl kraul znám mnohým původním obyvatelstvem Ameriky, Afriky a rozšířen byl i v Tichomoří.

Prvním skutečným plavcem kraulu v Evropě se stal až Arthur Trudgen, který si během svého pobytu v Jižní Americe všiml, že domorodci využívají k plavání jiný styl plavání, který je rychlejší než klasická prsa. Skloubil tyto poznatky se stylem prsa a tak vznikl nový plavecký styl zvaný trudgen. Během tohoto stylu zůstávala hlava stále nad vodou a ruce se střídaly jako u současného kraulu. Záběry nohou byly prováděny dle klasického prsového schématu. Tento nový styl byl rychlejší než klasické používané v té době.

Další zlepšení přidal Frederick Cavill, který během pobytu v Austrálii navštívil Šalamounovy ostrovy a tam si všiml, že domorodci využívají k plavání kopání nohou a pohyb rukou stejný jako Trudgen. Spojil tedy tyto dva poznatky a začal tento nový plavecký styl vyučovat své syny, kteří jej pak dále šířili. Oproti současnému kraulu ale vycházel pohyb nohou z kolen a nikoliv z kyčelních kloubů, jako je tomu dnes. Tento styl se nazývá „australský kraul“.[2]

Australský kraul byl dále rozvíjen, což dalo vzniknout tzv. „americkému kraulu“, který se využívá v současnosti nejvíce. Objevují se v něm prvky „šestikopového pohybu“ nohou, kdy kopání dolních končetin vychází z kyčlí. Mezi významné propagátory tohoto nového stylu se stal Johnny Weissmuller, který dovedl tuto techniku k dokonalosti. Během svojí závodní kariéry nebyl za 10 let nikdy poražen a současně získal 5 zlatých medailí na olympijských hrách.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Technika kraul [online]. [cit. 2008-02-03]. Dostupné online.  
  2. a b c d Z historie vývoje plaveckých stylů - kraul [online]. [cit. 2008-02-03]. Dostupné online.