Krajta tygrovitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Krajta tygrovitá

Krajta tygrovitá
Krajta tygrovitá
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: hadi (Serpentes)
Čeleď: hroznýšovití (Boidae)
Rod: krajta (Python)
Binomické jméno
Python molurus
Kuhl, 1820

Krajta tygrovitá (Python molurus) je jeden z největších hadů na světě. Patří mezi hady z čeledi hroznýšovitých. Podle populace a poddruhu dorůstá obvykle velikosti mezi 2 až 5 m, nejmohutnější jedinci většího poddruhu (podle některých systematických koncepcí samostatného druhu) P. m. bivittatus pak až do 6 m (největší spolehlivě změřený exemplář měřil 5,74 m). Obdobné velikosti dosahují ještě krajta mřížkovaná, krajta písmenková, anakonda velká a krajta ametystová.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tělo krajty tygrovité je mohutné a svalnaté, zbarvené světle hnědě, s velkými hnědými, až černými skvrnami. Na svrchní části hlavy bývá patrný tmavý šípovitý vzor, po stranách hlavy se táhnou tmavé pásky, které protínají oko. Retní tepločivné jamky jsou patrné. Tato krajta obývá tropické lesy a pole.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Krajta tygrovitá se vyskytuje ve dvou poddruzích:

  • Poddruh Python molurus molurus (krajta tygrovitá) žije v západním Pákistánu, Nepálu, Indii a na Cejlonu.
  • Poddruh Python molurus bivittatus (krajta tmavá) je rozšířen hlavně v jižní Číně, Indočíně a na Barmě. Dále se vyskytuje na Borneu, Hainanu, Celebesu, na Sumbě a na Jávě. V posledních letech se vyskytují i v USA, kde se jim v příhodných podmínkách velmi daří, protože nemají přirozeného soupeře. Do volné přírody je tam vypouštějí majitelé, kteří nepočítali s jejich velikostí. V národním parku Everglades na Floridě se lokálně stávají dominantním predátorem, vítězí i nad domácími aligátory.

Chov v zajetí[editovat | editovat zdroj]

Chov krajty tygrovité podléhá povolení a jelikož se jedná o hada opravdu impozantních rozměrů, nedoporučuje se pro chov v teráriu v bytech. Přesto je to (hlavně mláďata) jeden z nejčastěji chovaných hadů v domácnosti.

V teráriích se nejčastěji chová krajta tmavá a její albinotická forma, velice často se však jedná o křížence obou subspecií. Chovají se zejména pro jejich mírnou povahu a krásné zbarvení, ale většina lidí, kteří si je pořídí nepočítá s tím, že dorůstá obrovských rozměrů a pak se jen těžko zbavují přerostlých hadů.

Krajtu tygrovitou chováme pokud možno v co největším teráriu, s velkou vodní nádrží. Teplotu udržujeme do 30 °C přes den, s nočním poklesem až o 8 °C.

Není dobré si pořizovat takového hada, pokud máte jiná zvířata jako například psa nebo kočku, protože tito hadi mají dobrý čich a pokud by při kontaktu ucítil pach takového zvířete, riskujete tím, že vás had napadne. Kousnutí je bolestivé a nepříjemně se zanítí.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

S krmením těchto hadů nebývají zpravidla potíže, většinou ochotně přijímají morčata, králíky, kuřata, nebo jinou vhodnou potravu odpovídající velikosti. Někteří opravdu velicí jedinci (6 metrů a více) klidně zvládnou i selata a menší prasata. Některé dokonce menšího aligátora či srnku.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

U krajty tmavé dochází k páření v říjnu až v lednu. Zhruba po šedesáti až osmdesáti dnech po snesení vajec (podle inkubační teploty) se líhnou mladé krajty, kterých může být ve výjimečných případech až 100. Mláďata jsou 60-80 cm dlouhá, (podle velikosti samice a počtu vajec) většinou dobře přijímají hlodavce a velice rychle rostou.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Tento článek obsahuje text (GFDL licence) ze stránek Richarda Horčice o hadech.