Konstantin Jahoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konstantin Jahoda
Základní informace
Narození8. listopadu 1828
Křtiny
Úmrtí8. května 1895 (ve věku 66 let)
Vídeň
Povoláníhudební skladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Jahoda, celým jménem Konstantin Alois Jahoda-Křtinský, pseudonymem Konšta Křtinský (8. listopadu 1828 Křtiny[1]8. května 1895 Vídeň[2]) byl hudební skladatel, slovanský vlastenec a panslavista.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodný dům[editovat | editovat zdroj]

Konstantin Jahoda se narodil ve Křtinách v domě č.p. 22. Ten stával přibližně v poloze dnešního č.p. 104. To že se zde narodil potvrzuje kupní smlouva, kde je psáno, že dům, který měl být koupen leží z jedné strany podél hřbitova a z druhé podél domu Jakuba Opletala. Dům Jakuba Opletala se dostal do vlastnictví jeho dcery, následně byl dům koupen Martinem Jahodou, který zemřel na zápal plic. Pak se dostal do vlastnictví Matěje Jahody, otce Konstantina. Č.p. 22 zaniklo v roce 1947.[4]

Zaměstnání a veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1860 pracoval jako poštovní úředník ve Vídni.[5] V roce 1887 mu byla svěřena pokladna,[6] o rok později byl jmenován pokladním na ředitelství[7] a roku 1892 tamtéž hlavním pokladním.[8] V této funkci zůstal do konce života.[9]

Ve Vídni veřejně působil jako sbormistr pěveckého souboru Flora (zmiňován 1867)[10] a Lumír.[11] Roku 1888 byl zvolen zástupcem sbormistra „Zpěváckého spolku slovanského“ (Slawischer Gesangverein).[11][12] Téhož roku byl v tisku oceněn za to, že věnoval jedenáct svých skladeb pěveckému spolku v Bradlenech (dnes část obce Rozhraní u Svitav) a spolu s dalšími mecenáši tak přispěl k národnímu uvědomění a vzdělání obyvatel na česko-moravském pomezí.[13]

Zemřel 8. května 1895 v Gonzagagasse 9 v prvním vídeňském obvodu.[14] Pohřben byl o dva dny později na ústředním hřbitově.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Upravoval lidové písně nebo psal sborové a chrámové (Plachá laň, Hymnus, Jarní, Zahučaly hory).[5] K 70. narozeninám Antonína Rybičky (1892) složil slavnostní sbor.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Moravský zemský archiv, Matrika narozených Křtiny 419, s. 156. Dostupné online.
  2. a b Matricula-online, Matrika zemřelých (Sterbebuch) Wien 01., Unsere Liebe Frau zu den Schotten, sign. 03-22, s. 85. Dostupné online.
  3. Z18b.pdf [online]. Křtiny: Městys Křtiny, červenec 2018 [cit. 2019-03-27]. Strana 14. Dostupné online. 
  4. Z18c.pdf [online]. Křtiny: Městys Křtiny, říjen 2018 [cit. 2019-03-27]. Strany 40, 41, 42 a 43. Dostupné online. 
  5. a b Konstantin Alois Jahoda-Křtinský. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. 
  6. Personalnachrichten. Post- und Telegraphen-Verordnungsblatt. 1887-07-16, roč. 1887, čís. 62, s. 265. Dostupné online [cit. 2019-06-08]. 
  7. Personalnachrichten. Post- und Telegraphen-Verordnungsblatt. 1888-08-10, roč. 1888, čís. 73, s. 329. Dostupné online [cit. 2019-06-08]. 
  8. Personalnachrichten. Post- und Telegraphen-Verordnungsblatt. 1892-08-01, roč. 1892, čís. 79, s. 609. Dostupné online [cit. 2019-06-08]. 
  9. Personalnachrichten. Post- und Telegraphen-Verordnungsblatt. 1895-07-06, roč. 1895, čís. 74, s. 346. Dostupné online [cit. 2019-06-08]. 
  10. Theater, Kunst und Literatur. Neues Fremden-Blatt. 1867-01-22, roč. 3, čís. 22, s. 14. Dostupné online [cit. 2019-06-08]. 
  11. a b Slovanské rozhledy. Slovanská Vídeň. Velehrad. 1895-05-19, roč. 7, čís. 20, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-06-08]. 
  12. Slawischer Gesangverein. Wiener Allgemeine Zeitung. 1888-10-29, roč. 1888, čís. 3117, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-06-08]. 
  13. Z Bradlen. Našinec. 1888-07-15, roč. 1888, čís. 83, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-06-08]. 
  14. Sterbefall. Deutsches Volksblatt. 1895-05-10, roč. 7, čís. 2280, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-06-08]. 
  15. Rybicka-Feier. Das Vaterland. 1882-10-31, roč. 23, čís. 301, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-06-08]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]