Konrád Rudý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva na Lechu (iluminace z 15. století)

Konrád řečený Rudý (kolem 922 - 10.srpna 955) byl vévodou lotrinským a zetěm pozdějšího císaře Oty I. Konrád byl významnou osobností východofranské říše v polovině 10. století a předkem císařů ze sálské dynastie. Padl v bitvě na Lešském poli proti maďarským nájezdníkům.

Život[editovat | editovat zdroj]

Konrád pocházel z franské hraběcí rodiny, jejíž statky byly v okolí Wormsu. Král Ota I. jej roku 944 jmenoval vévodou lotrinským za zásluhy, které si Konrád získal v boji proti Otovu povstalému bratru Jindřichovi a jeho spojencům, a, chtěje ho pevněji k sobě připoutati, dal mu roku 947 svou dceru Luitgardu za manželku. Konrád se účastnil první Otovy výpravy do Itálie a stal se roku 952 místodržitelem v Pavii. Upadnuv však brzo potom v nemilost královu, jelikož s Berengarem II. učinil nevýhodnou smlouvu, spojil se se svým švagrem Liudolfem Švábským, jenž kul pikle proti otci, a oba se vzbouřili roku 953. Z počátku dařilo se jim dosti dobře, ač Konrád ze svého vévodství byl vypuzen, když se však Konrád roku 954 spojil s Maďary, kteří právě veliký vpád do Německa učinili, spojenci počali se od nich odvraceti a Konrád musil se Otovi poddati; podržel sice své veliké statky rodinné, ale vévodství byl zbaven.

Dne 10. srpna 955 padl v boji proti Maďarům u řeky Lech, zanechavše po sobě syna Otu Wormského, potomního vévodu korutanského. Skrze Otu byl Konrád pradědem císaře Konráda II.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Konrad Rudý, vévoda lotrinský“ Ottova slovníku naučného .
Předchůdce:
Ota Verdunský
Znak z doby nástupu Lotrinský vévoda
944 - 953
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Brun Kolínský