Kongres Spojených států amerických

Kongres Spojených států amerických
Předchůdce	Konfederační Kongres a Kontinentální kongres
Vznik	4. března 1789
Souřadnice	38°53′23″ s. š., 77°0′32″ z. d.
Oficiální web	www.congress.gov
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Federální Kongres Spojených států amerických je nejvyšší zákonodárný orgán Spojených států amerických. Vytváří zákony, má právo rozhodovat o výši daní i vyhlášení války a určovat pravidla vlastní aktivity. Má dvě rovnoprávné komory: Sněmovnu reprezentantů a Senát. Zákony navrhuje každá z obou a platí jen po schválení oběma komorami. Obě komory sídlí v budově Kapitolu ve Washingtonu. Kongres jako celek je jako neměnný sestaven každé dva roky k 3. lednu v částečně novém obsazení a je tak počítáno pořadí. V roce 2018 je tak kongresem číslo 115.

Volební systém do Kongresu

Jak senátoři, tak i reprezentanti jsou voleni v přímých všeobecných demokratických volbách většinového systému.

Vznik Kongresu

První shromáždění (kongres) reprezentantů tehdy ještě 12 z 13 britských kolonií se sešlo 5. září 1774. Druhý kongres z 4. července 1776 schválil Vyhlášení (deklaraci) nezávislosti.

Prvních 8 let byl Kongres jednokomorový s jedním hlasem za každý členský stát. To vyvolávalo rozpory mezi státy z hlediska počtu obyvatel velkými a malými. Řešením byl kompromis (zvaný Conecticutský nebo Velký) v podobě dvou komor, sněmovny s počtem hlasů podle počtu obyvatel a sněmovnou voleného senátu s rovnými hlasy států. Toto uspořádání platilo od 4. 3. 1789. V první polovině 19. století byla sněmovna často ve sporu se senátem kvůli regionálním záležitostem včetně otroctví. Sever s početnějším obyvatelstvem než jih dominoval ve sněmovně. Přesto neměl možnost přehlasovat senát s rovností hlasů států. Sněmovna opakovaně schvalovala zákaz otroctví v nově získaných územích po mexické válce, senát jej ale úspěšně blokoval až do občanské války (1861-1865), následující po odtržení několika jižních států. Také rezignovali senátoři odtržených - tj. otrokářských - států a senát tak přestal zákaz otroctví blokovat.

Sněmovna reprezentantů

Sněmovna reprezentantů USA (ang. The United States House of Representatives, krátce běžně The House), Sněmovna sídlí v jižním křídle Kapitolu a má 435 hlasujících členů - reprezentantů, často zvaných kongresmani - a nehlasující reprezentanty Americké Samoy, Washingtonu D.C., Severních Marián, Guamu a Amerických Panenských ostrovů, z nichž každý reprezentuje jeden kongresový volební okrsek a slouží dva roky. Portoriko posílá nehlasující občanského komisaře, který jediný je volen na čtyři roky. Celkově tak má Sněmovna reprezentantů 441 členů.

Křesla ve sněmovně reprezentantů jsou rozdělena mezi jednotlivé státy podle počtu obyvatel. Každý stát má garantované alespoň jedno křeslo.

Komoře předsedá její mluvčí, který je volený komorou a tradičně je jím vůdce sněmovního stranického klubu Republikánské nebo Demokratické strany (ang. the House Democratic Caucus resp. the House Republican Conference), podle toho, která má více hlasujících kongresmanů.

Senát

V Senátu zasedá 100 senátorů, volených na šest let, přičemž každé dva roky se volí přibližně jedna třetina. Každý stát má dva senátory, nezávisle na počtu jeho obyvatel.

Zajímavosti

Podle analýzy z května 2013 stála průměrná (úspěšná či neúspěšná) kampaň z roku 2012 na jedno křeslo v kongresu 10 476 451 dolarů.^[1] Rozpočítáno na téměř dvouletou kampaň je to 14 351 dolarů za den, což je částka srovnatelná s ročními příjmy Američanů v nižší střední třídě.
Ve 113. kongresu (2013–2015):
- jsou ženy zastoupeny z 20 % v senátu (20 ze 100) a 18 % ve sněmovně reprezentantů (79 z 435).^[2]
- V obou komorách je 42 černochů a 31 hispánců.^[3] Většina z kongresmanů jsou muži-běloši.
- Přibližně pětina z kongresmanů sloužila v armádě.^[3]
- Podpora Kongresu u Američanů na konci roku 2013 klesla na 9 %.^[4]
Členové kongresu bývají znovuzvoleni ve své pozici v průměru v 90 % případů.^[5] Náklady na kampaň pro jejich znovuzvolení jsou zlomek nákladů na získání křesla v Kongresu, pro rok 2012 činily 1 689 580 dolarů.^[6]
Od ledna 2014, poprvé v historii amerického kongresu, je víc než polovina jeho členů milionáři.^[7] a desítka nejbohatších z nich má jmění v hodnotě 1,052 miliardy dolarů.^[8]
Podle průzkumu veřejného mínění^[9] z dubna 2016 mají naprostou důvěru v kongres USA 4 % a alespoň částečnou 46 % Američanů.
V zákonodárném procesu jsou obě komory rovnoprávné, dále mají specifické pravomoci (například sněmovna může podat žalobu a senát následně rozhoduje o impeachmentu), nicméně Senát také například schvaluje mezinárodní dohody, vysoké ústavní činitele a další, takovou pravomoc sněmovna nemá. To dělá ze senátu jednu z mála, ne-li jedinou, horní komoru s větší mocí než má dolní komora na světě.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kongres Spojených států amerických na Wikimedia Commons
Galerie Kongres Spojených států amerických na Wikimedia Commons

[1] ttp://www.nydailynews.com/news/politics/cost-u-s-senate-seat-10-5-million-article-1.1285491

[2] ttp://www.cawp.rutgers.edu/fast_facts/levels_of_office/Congress-Current.php

[stat-3] Vital Statistics on Congress

[4] ttp://swampland.time.com/2013/11/12/the-9-congress-approval-rating-hits-the-single-digits/

[5] ttp://www.laits.utexas.edu/gov310/VCE/conreelection/

[6] ttp://edition.cnn.com/2013/07/11/politics/congress-election-costs/

[7] For The First Time EVER Most Congress Members Are Millionaires

[8] America Ruled By Wealthy Lords

[9] Media Insight Project, 18. 4. 2016

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]