Kefermarkt

Kefermarkt
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°26′34″ s. š., 14°32′15″ v. d.
Nadmořská výška	516 m n. m.
Stát	Rakousko
	Kefermarkt
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	27,8 km²
Počet obyvatel	2 116 (2018)
Hustota zalidnění	76 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.kefermarkt.ooe.gv.at
E-mail	gemeinde@kefermarkt.ooe.gv.at
Telefonní předvolba	07947
PSČ	4292
Označení vozidel	FR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kefermarkt je městys (tržní obec) v Horním Rakousku v okrese Freistadt v Mühlviertelu s 2176 obyvateli (k 1. lednu 2022).

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec má těchto 12 částí (počet obyvatel v závorce k 1. lednu 2022):

Albingdorf (124)
Dörfl (282) včetně Neudörfl
Freidorf (30)
Galgenau (89)
Harterleiten (96)
Kefermarkt (880)
Lest (307) včetě Lest-Süd
Miesenberg (79) včetně Gschwandl
Pernau (79)
Wagrein (18)
Weinberg (62)
Wittinghof (130)

Obec se skládá z katastrálních obcí Harterleithen, Kefermarkt a Pernau. Další místa v Kefermarktu jsou Oberer Markt, Unterer Markt a Kirchenfeld.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve 12. století patřila oblast a panství Weinberg k panství Freistadt. Později byl odtržen od Freistadtu a prvními majiteli panovnického léna byli Piper von den Weinperge. Od roku 1369 vlastnil léno rod Zelkingů. Na konci 15. století Christoph von Zelking rozšířil panství, postavil kostel v Kefermarktu a 17. září 1479 povýšil vesnici na tržní obec. Před tím byl Kefermarkt označován jako Dorf am Weinperg nebo Chefferndorf.

Výstavbou Summerauer Bahn (rakouská železniční trať Linz Hbf – Pregarten – Freistadt – Summerau) získal Kefermarkt 20. prosince 1873 železniční spojení. Stanice, kterou nyní provozují Rakouské spolkové dráhy (ÖBB), je kvůli geografickým podmínkám jižně od centra obce (v údolí).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zámek Weinberg – současná podoba zámku pochází z 16. a 17. století (pozdní renesance). V roce 1945 (na konci války) přišel o cenné vnitřní vybavení. Dnes je v zámku zemské vzdělávací středisko.
Římskokatolický kostel sv. Wolfganga, který byl vysvěceném v roce 1476. Je zde kefermarktský křídlový oltář, jedno z hlavních gotických děl v německy mluvícím světě. Vytvořil jej v letech 1490 až 1497 řezbář, jehož jméno již není známé, tzv. Mistr kefermarktského oltáře. Dílo je s výškou přes 13 metrů jedním z největších dochovaných vyřezávaných oltářů německé pozdní gotiky. První restaurování oltáře měl v letech 1852 až 1855 na starost Adalbert Stifter (ve funkci zemského kurátora); komplexní renovací zachránil tento oltář před chátráním.