Mistr Kefermarktského oltáře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mistr Kefermarktského oltáře
Narození15. století
Povolánísochař a malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mistr Kefermarktského oltáře je označení pro významného pozdně gotického řezbáře, který působil asi v letech 1470-1510 v hornorakouském Podunají.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Kefermarktský oltář
Mistr Kefermarktského oltáře, Sedící Panna Marie (chybí část sochy - malý Ježíš), Národní galerie v Praze

Mistra Kefermarktského oltáře se dosud nepodařilo ztotožnit s konkrétním jménem. Teorie, že se může jednat o sochaře Martina Kriechbauma z Passau, není obecně přijímána mezi odborníky.[1] Tzv. Kefermarktaský oltář daroval roku 1476 Christoph von Zelking, dvořan Fridricha III. farnímu kostelu sv. Wolfganga v obci Kefermarkt.

Křídlový vyřezávaný oltář je i s bohatě zdobeným nástavcem a predellou vysoký téměř 13 metrů a napodobuje tvarem monstranci. Ústředními figurami oltáře jsou sv. Petr, sv. Wolfgang a sv. Kryštof. Reliéfní řezby na křídlech znázorňují scény ze života Panny Marie - vlevo Zvěstování a Klanění tří králů, vpravo Narození Páně a Smrt Panny Marie. V době baroka byl oltář polychromován, ale v roce 1852 byl na popud Adalberta Stiftera nátěr odstraněn a řezby byly restaurovány.

Mistr Kefermarktského oltáře ovlivnil jihočeské řezbáře Mistra Oplakávání ze Žebráka a Mistra Oplakávání ze Zvíkova.

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

Díla připisovaná autorovi[editovat | editovat zdroj]

  • Náhrobek Fridricha III. ve Vídni
  • Figura Laurentia, Paříž
  • Dva apoštolové v kostele sv. Tomáše (St. Thomas am Blasenstein)
  • Svatý v katedrále v Essenu
  • Svatý, Kunsthistorisches Museum, Vídeň

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. F. M. Kammel: The Kefermarkt Altar. Its Master and his Workshop (Buchbesprechung). In: The Burlington Magazine 142/1164 (2000), S. 176
  2. Archivovaná kopie. udu.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2015-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-02-23. 
  3. [1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ulrike Krone-Balcke: Der Kefermarkter Altar. Sein Meister und seine Werkstatt. Diss. Universität München 1995, Deutscher Kunstverlag, München 1999, ISBN 3-422-06240-8.
  • A. Burkhard: The Kefermarkt Altar. München 1971
  • M. Eiersebner: Kefermarkt Höhepunkt spätgotischer Schnitzkunst. Linz 1970

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]