Kakapo soví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kakapo (papoušek) soví

Strigops habroptilus 1.jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Třída: Ptáci (Aves)
Řád: Papoušci (Psittaciformes)
Čeleď: Papouškovití (Psittacidae)
Podčeleď: Kakapové (Strigopinae)
Rod: Kakapo (Kakapo)
Binomické jméno
Strigops habroptila

Kakapo soví (Strigops habroptila), jinak též papoušek soví, je pravděpodobně jeden z nejvzácnějších papoušků na světě, který přežívá na několika ostrovech Nového Zélandu. Patří do čeledi papouškovití. Je to 60 centimetrů vysoký papoušek, který obličejem připomíná sovu a jako sova se také vyznačuje noční aktivitou. Je nejtěžší ze všech papoušků a neumí létat. Délka života je až 100 let.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Dokonce i mezi novozélandskými ptáky působí kakapo soví výstředně. Je příkladem těch pokusů evoluce, které se odehrály na odlehlých ostrovech bez přítomnosti predátorů. Když se části jižního prakontinentu Gondwana před asi 90 miliony let začaly pohybovat směrem od sebe a Nový Zéland se dostal do své dnešní polohy, byl dosažitelný už jenom vzduchem- tedy pro ptáky, ne však pro čtyřnohé šelmy. A tak se kakapové vzdali energicky náročného létání. Vystačí si se schopností šplhat. Peří mají žlutozelenočerné. Je to noční pták, kterého není snadné zpozorovat. Je ale možné ho vystopovat pomocí cestiček, které si při opakovaném pohybu na zemi vytváří a které se podobají cestičkám malých savců.

Ohrožení a záchrana druhu[editovat | editovat zdroj]

Kdysi obývalo Nový Zéland tisíce papoušků sovích. Poté, co přišli Maorové se psy a krysami a 800 let po nich běloši přivezli další šelmy, začal se počet kakapů rychle snižovat. Před 30 lety začalo pátrání po těch co přežili - šlo o nejnákladnější expedice v historii ochrany ptactva. Vypátralo se posledních 51 jedinců na ostrově Stewart Island. Bylo potřeba najít jim jiné ostrovy bez šelem.

Dnes jsou papoušci chováni na ostrově Codfish Island; jejich počet v březnu 2009 překročil sto jedinců. Za to vděčí ochranářům a mnoha dobrovolným pomocníkům. Druh bude považován za zachráněný teprve tehdy, až budou populace kakapa schopné přežít bez asistence člověka a nadále se rozmnožovat na různých místech: jedním z hlavních problémů dneška je najít dostatečně velké ostrovy, kde dosud nevymizel přírodní les a kde nežijí krysy.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožování těchto papoušků je velmi obtížné, závisí na množství plodů stromu Rimu. Množství potravy rozhoduje i o pohlaví budoucích mláďat, pokud je potravy dostatek rodí se samci, kteří vyžadují více krmení. Jestliže stromy nevyprodukují dostatek plodů, samicím se rodí další skromné samičky.

Samci jsou polygamní. Při námluvách se samci shlukují na místech s nízkým porostem, nafukují hrudní vak a vydávají hluboký charakteristický zvuk, který je slyšet několik kilometrů daleko. Tímto dají samicím najevo, že jsou připraveni k páření. Samičky poté pěšky putují na tato místa, spáří se se samečkem a o mláďata se starají samy. Samci pokračují ve vábení dalších samic. Hnízdí v lednu a únoru. Samice naklade 2 - 3 vejce do zemních děr a prohlubní, ty se vyklubou zhruba za 30 dnů. V noci se samice vydává hledat potravu, vejce jsou tedy nehlídána, mláďata často zůstávají sama na několik hodin. Při nízkých teplotách ochranáři a pomocníci hnízda zateplují, nebýt jich, uhynula by polovina potomků odchovaných od roku 1997. Mláďata se zpravidla opeří předtím, než opustí hnízdo, tedy asi po deseti týdnech. Matka je může krmit až po dobu šest měsíců.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]