Kúkai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kúkai (774-835)

Kúkaiova socha v chrámu Ókubodži (大窪寺), Sanuki, prefektura Kagawa, součásti 88 chrámů Kóbó Daišiho

Kúkai (japonsky: 空海; 27. července 774, Zencúdži, Šikoku – 22. dubna 835, hora Kója, prefektura Wakajama), často nazýván podle posmrtně přiděleného jména Kóbó Daiši (弘法大師, Velký mistr mocného zákona), byl japonský buddhistický mnich, učenec, básník a zakladatel japonské buddhistické školy Šingon.

Obsah

1 Život
2 Odkazy
- 2.1 Zdroje
- 2.2 Externí odkazy

[editovat] Život

Narodil se v provincii Sanuki na japonském ostrově Šikoku ve zchudlé aristokratické rodině. Studoval nejdříve v Japonsku a poté se vydal do Číny, odkud přinesl do Japonska učení jedné z čínských škol, která se stala v Japonsku známá jako Šingon. Jde o proud tzv. ezoterického buddhismu.

Kúkai je dále velmi ceněn pro obsáhlé dílo z oblasti kaligrafie (uspořádal katakanu, jednu ze dvou japonských slabičných abeced), literatury i inženýrství (je autorem zavlažovacích systémů, z nichž některé slouží dodnes).

[editovat] Odkazy

[editovat] Zdroje

EARHATR, H. Byron. Náboženství Japonska: Mnoho tradic na jedné svaté cestě. Praha : Prostor, 1998. ISBN 80-85-190-80-X.
Velké postavy východního myšlení - Slovník myslitelů. Příprava vydání Ian P. McGreal; Autor kapitoly George J. Tanabe jr. Praha : Prostor, 1998. ISBN 80-85190-93-1. Kapitola Kúkai, s. 348-352.