Julius Gregor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plk. ing. Julius Gregor
Narození6. dubna 1864
Zastávka u Brna
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. února 1937 (ve věku 72 let)
Dolní Kounice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánígeograf
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Julius Gregor (6. dubna 1864 Zastávka u Brna[1]16. února 1937 Dolní Kounice) byl český vojenský kartograf.

Život[editovat | editovat zdroj]

Julius Gregor se narodil 6. dubna 1864 v Rosicích u Brna[1][p 1]

Oženil se 28. 12. 1916 v chrámu svatého Jakuba v Brně. Jeho manželkou se stala Marie Prchalová z Kounic (rozená Přikrylová, vdova po kounickém továrníkovi).[2][p 2]

V rakousko-uherské armádě[editovat | editovat zdroj]

Armádní kariéru započal jako důstojník dělostřelectva, později byl převeden do C. a k. vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni (K. u k. Militärgeographisches Institut in Wien).

  • 1885 - od 1. září se stal kadetem dělostřelectva[3]
  • 1886 - poručík polního dělostřelectva[4]
  • 1890 - od 1. 11. je uváděn v C. a k. vojenském zeměpisném ústavu ve Vídni („im Mil.-geogr. Institut“) v hodnosti nadporučíka[5], později hejtmana (Hauptmann)[6]
  • 1914 - vedoucí nivelačního oddělení v hodnosti majora[7]
  • 1917 - byl vyznamenán řádem Františka Josefa (rytířský kříž, V. stupeň).[8]

Jméno Julia Gregora se pravidelně objevuje v německy psaném tisku v souvislosti se zprávami o činnosti C. a k. vojenského zeměpisném ústavu ve Vídni.[p 3]

V Československém vojenském zeměpisném ústavu[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 nedisponovalo Československo kartografickou institucí, která by zajistila potřebné mapy a měřické produkty pro armádu a civilní sektor. Československý vojenský zeměpisný ústav vznikl postupnou transformací původního Oddělení pro vojenské zeměpisné záležitosti Ministerstva obrany, které vzniklo již 27. 11 1918. Julius Gregor řídil v tomto ústavu astronomicko-geodetický odbor v letech 1919–1921.[9]

Ve výroční zprávě Československého vojenského zeměpisného ústavu za období 28. 10. 1918 - 31. 12. 1920 byl uveden jako přednosta astronomicko-geodetického odboru, v hodnosti podplukovníka.[10] Ve zprávě se uvádí, že odbor astronomicko-geodetický, pod vedením pplk. ing. Julia Gregora, provedl v roce 1920 spolu s odborem topografickým přesnou nivelaci území Velké Prahy a okolí jako podklad pro zhotovení vrstevnicového plánu v měřítku 1:5000.[p 4]

Vojenskou kariéru ukončil v hodnosti plukovníka.

Po odchodu z Vojenského zeměpisného ústavu[editovat | editovat zdroj]

Zemřel 16. února 1937 v Dolních Kounicích.[11]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nakladatelství A. Píša Brno vydalo následující mapy, jejichž autorem byl Julius Gregor:

  • Píšova mapa republiky Československé 1:1 000 000 vycházela opakovaně v letech 1919–1925; od vydání 1921 jsou zakresleny definitivní hranice Československa[p 5]
  • Vysoké Tatry 1:50 000 (vydáno 1923, 1925 a 1932), osmibarevná mapa s doprovodným textem prof. Jaroslava Všetečky[12]
  • Píšova železniční mapa republiky československé s označením lázní a léčebných míst a se seznamem stanic a lázeňských míst 1:1 000 000 (Vydána 1922)

Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva čsl. vydalo v r. 1922 Nástěnnou mapu Slovenska 1:300 000

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Vídeňská bydliště Julia Gregora lze dohledat v online vídeňských adresářích. Zpočátku bydlel v kasárnách Rossauer (Rossauer-Kaserne), později v bytě na Münzwardeingasse.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Literatura někdy nepřesně uvádí datum a místo narození 5.4.1864, Zastávka u Brna.
  2. Vzhledem k věku manželů (52 a 46 let) zůstalo manželství pravděpodobně bezdětné.
  3. Např. Pester Lloyd, 8.9.1907, s.14 [1]
  4. Dále zpráva uvádí, že odbor "... dokončuje triangulaci prvního řádu na Moravě. K odboru jest přiřaděna dílna pro přesnou mechaniku."
  5. O předchůdcích této mapy viz Velky státní znak a mapy první samostatné Československé republiky [2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zdroj: matrika narozených Rosice, 1858–1868, s.187[3].
  2. Matrika oddaných, Brno, Sv. Jakub, 1907–1920, s.429
  3. Kais. Königl. Militär-Schematismus für, 1886, s.658
  4. Kais. Königl. Militär-Schematismus für ...,1886, s.662
  5. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer..., 1893, s.778 [4] a 1895, s.908 [5]
  6. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer..., 1911, s.1139
  7. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer..., 1914, s.1102
  8. Fremden-Blatt, 13.8.1917, s
  9. Forum Válka.cz: Vojenský zeměpisný ústav
  10. Národní listy, 13.8.1921, s.5
  11. a) Matrika zemřelých Dolní Kounice, dosud uložena na městském úřadě. b) Moravská orlice, 18.2.1937, s.1 (Dostupné online v NK ČR.)
  12. Národní politika, 29.7.1924, s.4
  13. Vídeňský adresář Lehmann 1892, s.562 [6], 1918, s.431 [7], 1920, s.387 [8]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]