Joseph Chamberlain
Joseph Chamberlain | |
---|---|
Narození | 8. července 1836 Londýn |
Úmrtí | 2. července 1914 (ve věku 77 let) Londýn |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Key Hill Cemetery |
Alma mater | University College London |
Povolání | politik |
Zaměstnavatel | Birminghamská univerzita |
Ocenění | společník Královské společnosti |
Politické strany | Liberální strana (1866–1886) Liberálně unionistická strana (1886–1912) Konzervativní strana (1912–1914) |
Choť | Mary Endicottová[1] Florence Kenricková[2][1] Harriet Kenricková[2][1] |
Děti | Neville Chamberlain[2] Austen Chamberlain[2] Beatrice Chamberlainová[2] Ida Chamberlainová[2] Hilda Chamberlainová[3][2] Ethel Chamberlainová[3][2] |
Rodiče | Joseph Chamberlain[3][2] a Caroline Harbenová[3][2] |
Příbuzní | Richard Chamberlain[2], Arthur Chamberlain[2] a Mary Chamberlainová[2] (sourozenci) Dorothy Chamberlain[3][2] a Francis Chamberlain[3][2] (vnoučata) |
Funkce | Lord Mayor of Birmingham (1873–1876) Člen 21. parlamentu Spojeného království (1876–1880) člen 22. parlamentu Spojeného království (1880–1885) ministr obchodu Velké Británie (1880–1885) člen 23. parlamentu Spojeného království (1885–1886) … více na Wikidatech |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Joseph Chamberlain (8. července 1836, Londýn, Anglie – 2. července 1914, Londýn, Anglie) byl britský státník. Prosadil se jako úspěšný průmyslník v Birminghamu, poté byl dlouholetým členem Dolní sněmovny a spoluzakladatelem strany liberálních unionistů. Jako dlouholetý ministr obchodu (1880–1885) a kolonií (1895–1903) patřil k výrazným osobnostem britské politiky a rozmachu koloniálního impéria přelomu 19. a 20. století.
Jeho starší syn Austen Chamberlain byl britským ministrem zahraničí (1924–1929) a nositelem Nobelovy ceny míru, mladší syn Neville Chamberlain byl britským premiérem a signatářem Mnichovské dohody.
Politická kariéra
Narodil se jako syn úspěšného výrobce obuvi v Londýně Josepha Chamberlaina (1796–1874). Za studií vynikl především v matematice a francouzštině, v osmnácti letech začal pracovat pro svého bratrance Josepha Nettlefolda, výrobce železářského zboží v Birminghamu. Chamberlain nakonec převzal vedení podniku a firma patřila k předním producentům šroubů v Evropě, v Birminghamu se také začal angažovat ve veřejném dění. V letech 1874-1876 byl starostou v Birminghamu, v letech 1876–1914 členem Dolní sněmovny[pozn. 1]. Původně patřil k liberálům a v Gladstonových vládách byl ministrem obchodu (1880–1885) a prezidentem úřadu pro místní samosprávu (1886), od roku 1880 zároveň členem Tajné rady. S Gladstonem se později dostal do sporu ohledně politiky v Irsku a své názory také publikoval (Speeches on the Irish Question, 1881).
Po odchodu z Liberální strany se stal zakládajícím členem frakce liberálních unionistů a v Salisburyho vládě byl ministrem kolonií (1895–1903). V době stabilizované vnitropolitické situace koncem 19. století se problematika kolonií stala stěžejním tématem a Chamberlain byl tak jedním z nejdůležitějších členů vlády. Demisi podal v říjnu 1903 spolu s dalšími ministry, v rámci personální obměny kabinetu se pak do vlády dostal jeho syn Austen jako ministr financí.
Kromě svého úspěšného působení v obchodní a koloniální politice se dlouhodobě věnoval rozvoji školství a zvelebování Birminghamu. V Birminghamu podpořil založení univerzity a v letech 1900–1914 byl jejím prvním kancléřem. Mimoto již předtím v letech 1896–1899 zastával čestný post lorda–rektora univerzity v Glasgow. Po záchvatu mrtvice v roce 1906 ukončil veřejnou činnost, do smrti nicméně zůstal poslancem Dolní sněmovny (povýšení do šlechtického stavu odmítl již po odchodu z Gladstonovy vlády).
Josephův mladší bratr Richard Chamberlain (1840–1899) byl též starostou v Birminghamu (1879–1880) a členem Dolní sněmovny, patřil k liberálům, spolu s bratrem pak přešel k liberálním unionistům.
Literatura
- Ottův slovník naučný, díl 12., Praha, 1897 (reprint 1998), s. 32 ISBN 80–7185–157–4
- ERVA, Martin: Rozmach etatismu ve Velké Británii 20. století (dizertační práce); Univerzita Karlova, Praha, Ústav světových dějin; Praha, 2016, 208 stran [dostupné online]
Odkazy
Poznámky
- ↑ "Ve všech volebních obdobích zastupoval Birmingham. Birmingham jako rychle vzrůstající průmyslové centrum získal právo volit poslance až parlamentní reformou z roku 1832. Stále rostoucí význam města vedl k tomu, že počet poslanců za tento obvod byl zvýšen na tři (1868) a nakonec na sedm (1885). Chamberlain nicméně poprvé kandidoval již r. 1868 za město Sheffield, tady ale neuspěl