Josef Antonín Schneider-Svoboda
| Josef Antonín Schneider-Svoboda | |
|---|---|
 Josef Antonín Schneider-Svoboda | |
| Narození | 28. dubna 1839 Oltingue  Francie |
| Úmrtí | 26. února 1914 (ve věku 74 let) Kutná Hora  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Kutná Hora |
| Povolání | státní zástupce |
| Funkce | prokurátor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Antonín Schneider-Svoboda (28. dubna 1839 Oltingue – 26. února 1914 Kutná Hora[1]) byl státní zástupce, zemský soudní rada a jedna z postav hilsneriády.
Původ a dětství[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 28. dubna 1839 ve vsi Oltingue v departmentu Haut-Rhin jako Joseph Antoine Schneider.[2] Jeho otec Aloyse Schneider byl původní profesí barvíř a později se stal starostou obce.
Od roku 1863 žil u měšťana Emanuela Svobody a jeho manželky v Kutné Hoře. Na jejich počest pak převzal jejich příjmení, Svoboda[3].
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Po vystudování práv působil u kutnohorského soudu. Roku 1878 se Schneider-Svoboda stal vrchním zemským soudním radou a návladním se sídlem v Praze. V té době obdržel[4] Řád Františka Josefa. O rok později se vrátil do Kutné Hory a stal se prezidentem tamního krajského soudu.
Hilsneriáda[editovat | editovat zdroj]
V srpnu 1899 vznesl Schneider-Svoboda žalobu[5] na Leopolda Hilsnera za to, že rituálně zavraždil devatenáctiletou Anežku Hrůzovou. Státní zástupce Schenider-Svoboda, stejně jako většinová společnost, uvěřil ve vinu slaboduchého polenského mladíka židovského původu.[6] Označil za svůj cíl dostat Hilsnera do oprátky, což se mu nakonec povedlo (trest byl ovšem císařem zmírněn na doživotí). Hilsnerovým obhájcem byl Zdenko Auředníček,[7] který byl Schneider-Svobodovým přítelem a společně patřili v Kutné Hoře k vyšší společenské třídě. Po skončení procesu odešel Schneider-Svoboda na půlroční dovolenou, což bylo v očích společnosti bráno jako křivda na státním zástupci a spekulovalo se, že na dovolenou neodešel dobrovolně.
Konec života a smrt[editovat | editovat zdroj]
V závěru života se věnoval dobročinným činnostem. Sponzoroval opravu kaple u Německého Brodu, pořádal sbírku šatstva pro chudé děti a věnoval peníze na restauraci Chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře.
Zemřel 26. února 1914 v Kutné Hoře, kde je také pohřben na Městském hřbitově.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Kutná Hora
- ↑ Commune d'Oltingue
- ↑ FÚ Hradec Králové,matrika z r. 1863
- ↑ SCHNÜRER,; FRANZ. Der Kaiserlich-Osterreichische Franz-Joseph-Orden. Wien: Bograpisher Verlag, 1912. 390 s. S. 211.
- ↑ Hislneriáda-chronologický přehled událostí, Město Polná,30.12.2014,dostupné online
- ↑ VYLETA, Mark. Crime,Jews and News in Vienna 1890-1914. 1. vyd. London: Brghahn Books, 2007. 253 s. ISBN 978--1-84545-181-3. S. 184.
- ↑ KOVTUN, Jiří. Tajupná vražda. Praha: Sefer, 1994. 574 s. ISBN 80-900895-9-3.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PROVAZ, Lukáš. Čestní občané města Kutná Hora. 1. vyd. Kutná Hora : Město Kutná Hora, 2013. 175 s. ISBN 978-80-86699-72-1
- PROVAZ, Lukáš. JUDr. Josef Antonín Schneider-Svoboda (1839-1914), aktér hilsneriády i zapomenutý mecenáš a dobrodinec. In: Středočeský sborník historický 42, 2016 (vyd. 2017), s. 122-143.
