Johann Protzkar

Johann Protzkar
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1871 – 1884
Starosta Uherského Hradiště
Ve funkci: 1865 – 1896
Předchůdce	Robert Aulich
Nástupce	Josef Stancl
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana
Narození	4. prosince 1820 Staré Město Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	6. února 1903 (ve věku 82 let) Uherské Hradiště Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Johann Protzkar, též Jan Protzkar (4. prosince 1820 Staré Město – 6. února 1903 Uherské Hradiště), byl rakouský politik z Moravy (národnostně nevyhraněný, ale zpočátku se přiklánějící k proněmeckému proudu); poslanec Moravského zemského sněmu a dlouholetý starosta Uherského Hradiště.

Biografie

Byl synem mlynáře ze Starého Města. Profesí působil jako obchodník. V Uherském Hradišti se usadil roku 1837. Od roku 1865 až do roku 1896, tedy po více než třicet let, zastával post starosty Uherského Hradiště.

Z hlediska národnostního byl nevyhraněný. Odmítal radikalismus český i německý. Na radnici v Uherském Hradišti reprezentoval tzv. purkmistrovskou stranu, která byla především provídeňská, konzervativně a prorakousky orientovaná. Náležel do ní i pozdější Protzkarův nástupce Josef Stancl. O této straně se uvádí, že sdružovala některé osoby české národnosti i umírněné Němce. V jiném zdroji je Protzkar řazen mezi osoby německého jazyka. List Moravská orlice ale popisuje etnickou příslušnost Protzkara následovně: „Měšťanosta náš p. Jan Protzkar pochází ze Staroměstského dol. mlýna, vychodil v Uh. Hradišti 4 třídy německé nár. školy, tam naučil se trochu německy a nyní se na povel Dr. Prombera vydává v lámané němčině bar. Conradovi za ryzého Němce.“ V nekrologu z roku 1903 zase deník Národní politika uvedl, že „Ačkoliv po celou dobu své činnosti byl sloupem němectví v Uh. Hradišti, přece nikdy pořádně německy se nenaučil. Jako renegát byl pouhou loutkou v rukou Němců.“

V případě purkmistrovské strany šlo o jednu ze tří stranických skupin na tamní radnici, kromě ní to ještě byla strana otevřeně německá (vedl ji Josef Frendl) a strana uvědoměle česká (jejím předákem byl Josef Fanderlík). Zpočátku se Protzkar profiloval jako ústavověrný politik (tj. provídeňský, centralistický, odmítající české národní hnutí). Od vnějškově německé Ústavní strany se ale odklonil v polovině 80. let. V roce 1884 změnil svou politickou orientaci, opustil německý liberální tábor a přešel ke spojenectví s českou stranou, čímž umožnil postupný přechod radnice v Uherském Hradišti do rukou české většiny. V obecních volbách 1886 uspěl blok české a purkmistrovské strany. V roce 1890 tato aliance dvou táborů získala i podporu většiny místních židů, čímž byl proces přechodu komunální samosprávy pod českou dominanci dovršen. V roce 1896 se Protzkar vzdal kandidatury na post starosty ve prospěch Josefa Stancla.

Získal titul císařského rady.

V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v prosinci 1871 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Uherské Hradiště, Ostroh, Bzenec, Veselí. Mandát zde obhájil v zemských volbách roku 1878. V roce 1871 se uvádí jako oficiální kandidát německého volebního výboru v Brně (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná). Jako ústavověrný kandidát je zmiňován i ve volbách roku 1878.

Zemřel v únoru 1903 ve věku 82 let.

V Uherském Hradišti je po něm pojmenována Protzkarova ulice. V roce 2010 zemřel jeden z posledních Protzkarových potomků, Viola Schwarzová, rozená Červínkova, jež byla vnučkou Protzkarovy dcery Heleny a jejího manžela c. k. návladního u soudu v Uherském Hradišti rytíře ze Zapletalů a Luběnova. Manželem Violy byl profesor pražské konzervatoře a pravnuk Bedřicha Smetany Lubor Schwarz.

Odkazy

Reference

Portály: Lidé | Politika | Česko