Johann Friedrich Kaspar Reiss
Johann Friedrich Kaspar Reiss (14. dubna 1789 Hannover, Prusko – 10. prosince 1853 České Budějovice) byl stavitelem klavírů. Pokřtěn byl 19. dubna 1789 v evangelickém kostele Sankt Ägidien v Hannoveru. Byl nejstarším synem Philippa Reinhardta Reisse, mistra truhlářského, a Sophie Madaleine Manfeldt. Jeho příjmení bývá chybně uváděno jako Reysz, Reisz.[1] Jeho mladší bratr Philippe Reinhardt Reiss (* 1791) se usadil v Paříži jako zlatník.
Život[editovat | editovat zdroj]
Není známo, kdy se Johann Friedrich Kaspar Reiss usadil v Českých Budějovicích, ale dne 1. listopadu 1819 uzavřel manželství s Marií Annou Grillovou již jako měšťan a zhotovitel hudebních nástrojů „instrumentmacher“.[1] Z manželství se narodilo 11 dětí, dospělosti se dožily jen tři dcery. Nejstarší dcera Francisca de Pauli Reissová (1822–1856) se provdala za Františka Gregoru, regenschoriho v Písku.[2] Kmotry jeho dětí a Reissovými přáteli byli Tadeáš a Terezie Lannovi i jejich syn Vojtěch Lanna starší se manželkou Josefínou.[3]
Johann Friedrich Kaspar Reiss zemřel ve věku 64 let na „ochrnutí srdce“. Žádného pokračovatele neměl.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Ze zhotovených klavírů se do dnešní doby dochoval žirafový klavír v expozici Příběh města Českých Budějovic Jihočeského muzea[4] a v Národním muzeu – České muzeum hudby Praha, dále dva křídlové klavíry, nacházející se ve Státním zámku Hrubý Rohozec a v Orlickém muzeu v Chocni, a jeden pyramidový klavír v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. Všechny klavíry mají vídeňskou mechaniku.[5][6][7][8]
Žirafový vzpřímený klavír, který je dnes ve sbírkách Českého muzea hudby v Praze, vyrobil Johann Friedrich Kaspar Reiss z leštěného mahagonového dřeva s určitými prvky ze slonoviny. Je vysoký 247 cm a hluboký jen 50 cm. Vzpřímené klavíry byly oblíbené právě proto, že využívaly výšku místnosti a šetřily tak místo. Byly předchůdci vertikálních pianin.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 21.03.16. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné online.
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 21.03.16. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné online.
- ↑ a b ČÍŽEK, Bohuslav. Žirafový klavír. In: VONDRÁČEK, Radim. Biedermeier. Umění a kultura v českých zemích 1814-1848. [s.l.]: Umělecko-průmyslové muzeum v Praze, 2010. S. 384.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Johann Friedrich Reysz (Reis) | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-14.
- ↑ ČÍŽEK, Bohuslav. Historické klavíry v Čechách a na Moravě : výrobci strunných klávesových nástrojů, dochovaných na území České republiky : klavichordy, cembala, kladívkové klavíry = Historical keyboard instruments in Bohemia and Moravia : makers of string keyboard instruments preserved on the territory of the Czech Republic : clavichords, harpsichords, and pianofortes. Vyd. 1. vyd. Praha: Togga 182 s. Dostupné online. ISBN 80-87258-45-2, ISBN 978-80-87258-45-3. OCLC 775813549
- ↑ Pianoforte-makers in Czech Republic. www.lieveverbeeck.eu [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ČÍŽEK, Bohuslav. Historické klavíry v Čechách a na Moravě : výrobci strunných klávesových nástrojů, dochovaných na území České republiky : klavichordy, cembala, kladívkové klavíry = Historical keyboard instruments in Bohemia and Moravia : makers of string keyboard instruments preserved on the territory of the Czech Republic : clavichords, harpsichords, and pianofortes. Vyd. 1. vyd. Praha: Togga 182 s. Dostupné online. ISBN 80-87258-45-2, ISBN 978-80-87258-45-3. OCLC 775813549