Jestřábník klamný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxJestřábník klamný
alternativní popis obrázku chybí
Jestřábník klamný (Hieracium decipiens)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodjestřábník (Hieracium)
Binomické jméno
Hieracium decipiens
Tausch, 1828
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jestřábník klamný (Hieracium decipiens) je druh rostliny z čeledi hvězdnicovité. Je to vytrvalá, žlutě kvetoucí bylina s přízemní růžicí listů a jedním nebo několika poměrně velkými úbory. Náleží do skupiny Hieracium nigrescens agg. (H. alpinumH. murorum). Vyskytuje se jako endemit výhradně v Krkonoších, kde je jedním z nejběžnějších vysokohorských jestřábníků.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jestřábník klamný je vytrvalá bylina s přízemní růžicí listů a lodyhou dorůstající výšky asi 15 až 30 cm. Lodyha bývá mírně zprohýbaná, po celé délce více či méně chlupatá. Přízemní růžice se skládá ze 4 až 6 řapíkatých listů. Vnější jsou podlouhle eliptické až obkopinaté, na bázi klínovité, na vrcholu zaokrouhlené, celokrajné nebo na okraji drobně zubaté; vnitřní podlouhle eliptické až obkopinaté, na vrcholu tupě špičaté, na bázi klínovité nebo s čepelí postupně sbíhající na řapík. Na okraji jsou drobně zubaté, řidčeji s jedním nebo několika většími zuby. Lodyžních listů bývá většinou 3 až 6, pouze jeden (výjimečně dva) nejdolejší ale bývá řapíkatý a s vyvinutou čepelí, zatímco ostatní jsou čárkovitě kopinaté a podobné zákrovním listenům. Úbory jsou poměrně velké, buď jednotlivé, nebo v chudě rozvětveném květenství s dlouhými větvemi. Stopky úborů jsou hustě hvězdovitě chlupaté, s roztroušenými jednoduchými chlupy s černou bází a četnými stopkatými žlázkami. Zákrov je válcovitě vejcovitý, s četnými, střechovitě se kryjícími listeny. Na zákrovních listech jsou roztroušené až 4 mm dlouhé jednoduché chlupy s černou bází, četné drobné stopkaté žlázky a při bázi i ojedinělé hvězdovité chlupy. Ligula je žlutá, plochá, až 18 mm dlouhá, na vrcholu s četnými krátkými chloupky. Čnělka je stejně jako bliznová ramena okrová s černými šupinkami.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

V pojetí přijatém v díle Květena České republiky je jestřábník klamný endemit Krkonoš, podobné typy jsou však rozšířeny i v Karpatech. Roste na české i polské straně pohoří a také na Rýchorách. Vyskytuje se dosti hojně ve společenstvech nad hranicí lesa, jako jsou vysokohorské trávníky, porosty brusnicovité vegetace, světliny v kleči, a rovněž v karových jámách. Roste v nadmořských výškách od 800 metrů až po nejvyšší polohy pohoří.[1][2] Poměrně často se s ním lze také setkat na lehce disturbovaných plochách při okrajích turistických cest v subalpínském stupni.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Druh Hieracium decipiens je řazen do skupiny druhů, označované jako Hieracium nigrescens agg., a zahrnující taxony odpovídající morfologické kombinaci H. alpinumH. murorum.[1]

Rozlišovací znaky[editovat | editovat zdroj]

Pro jestřábník klamný jsou charakteristické poměrně velké úbory podobně jako u jestřábníku alpského. Začátkem léta má úbor většinou jen jeden a ten bývá charakteristicky skloněný na stranu vlivem prohnutí stopky pod květenstvím. V pozdní sezóně se nezřídka vytváří hluboce členěná, několikaúborná lodyha a rostlina nabývá dosti odlišného vzhledu. Od jestřábníku alpského (H. alpinum) a jestřábníku černohlavého (H. melanocephalum) se odlišuje jednak tvarem zejména vnějších přízemních listů, v jejichž tvaru se projevuje vliv jestřábníku zedního v rodokmeni, a také tmavými čnělkami. V ochlupení zákrovů jsou mezi jednoduchými chlupy drobné, ale silnou lupou zřetelně viditelné stopkaté žlázky. Další krkonošské horské jestřábníky, u nichž připadá záměna v úvahu, patří již mezi vzácné druhy. Morfologicky nejblíže mu je jestřábník špičkatý (H. apiculatum), odlišující se zejména nápadně hrubě zubatými listy. Jestřábník černavý (H. nigrescens) se liší tvarem listů i ochlupením zákrovů. Jestřábník Schustlerův (H. schustleri) mívá přinejmenším dva lodyžní listy lupenité a stopky úborů bývají nápadně tmavé.[1][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SLAVÍK, Bohumil (editor); ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 7. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1161-7. 
  2. ŠOUREK, Josef. Květena Krkonoš. Praha: Academia, 1969. 
  3. ZLATNÍK, Alois. 1938c: Hieracia Alpina Sudetorum Occidentalium.. Studia Botanica Čechoslovaca. 1938, čís. 1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]