Ježov (hrad)
| Ježov | |
|---|---|
 Vyzdívka příkopu okolo zaniklého hradního jádra | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | před rokem 1377 |
| Zánik | před rokem 1525 |
| Stavebník | neznámý |
| Poloha | |
| Adresa | u železniční trati na okraji Senohrab, Mirošovice,  Česko |
| Souřadnice | 49°54′0,91″ s. š., 14°43′41,49″ v. d. |
  Ježov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36493/2-4134 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ježov je zaniklý hrad v katastrálním území obce Mirošovice na severovýchodním okraji Senohrab v okrese Praha-východ. Hrad stál na ostrožně nad soutokem Kunického potoka a Mnichovky v nadmořské výšce 335 metrů. Část hradního areálu zabralo severní zhlaví železniční stanice Senohraby. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1377, kdy hrad již stál a byl uveden jako součást zlenického panství, které Karel IV. udělil v léno Ondřejovi z Dubé. Na konci 14. století se dvakrát krátce po sobě stal jako odúmrť majetkem krále, až ho v roce 1399 získal Bušek z Petrovic. Roku 1463 zlenické panství i s Ježovem koupil Zdeněk Kostka z Postupic a připojil ho ke svému Komornímu Hrádku. Sousední hrad Zlenice byl okolo roku 1465 dobyt a pobořen a je možné, že stejný osud postihl i Ježov. V písemných pramenech je zmíněn až v letech 1525 a 1554. Obě zprávy ho zmiňují jako pustý.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Hradní areál byl výrazně změněn stavbou železničního náspu. Ostrožnu chránil mohutný val s příkopem, za kterými se nacházelo předhradí. Větší část zmíněného opevnění zanikla a dochoval se jen krátký úsek na východní straně. Plocha předhradí i hradního jádra byla upravena při stavbě strážního domku. Ten stojí v místech, kudy probíhal druhý příkop okolo jádra. Na jihovýchodní straně se dochovaly části vyzdívky vnější strany příkopu. Podle nalezených úlomků byly některé hradní budovy zastřešeny břidlicovou krytinou, a proto lze předpokládat, že hrad představoval poměrně výstavný objekt.[2]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Zbytky hradu jsou volně přístupné.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-09]. Identifikátor záznamu 148352 : Hrad Ježov, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Ježov, s. 48–49.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Ježov, s. 229.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Kouřimsko. Svazek XV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Ježov hrádek, s. 103.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ježov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Ježov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Ježov na Hrady.cz
