Ondřej z Dubé

Ondřej z Dubé (cca 1320 – 1412/1413) byl český znalec zemského práva, vrchní zemský sudí a poprávce kouřimského kraje. Byl syn Ondřeje staršího z Dubé z rodu pánů z Dubé (Benešoviců). Po většinu svého života sloužil loajálně králům Karlu IV. a Václavu IV., jen na kratší dobu se za Václava dostal do panské jednoty, tedy se přiklonil k stavovské opozici. Za svého života získal přehled o zemském právu a v tomto ohledu se spekuluje, zda nestudoval právo na nově vzniklé fakultě při pražské univerzitě. Svoje zkušenosti zachytil v právní knize Výklad na právo zemské české (známé také jako Práva zemská česká apod.), která byla poprvé vydána okolo roku 1400 a pak ještě několikrát s výraznými doplněními.

Zajímavost

Jméno Ondřeje z Dubé bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Literatura

• PALACKÝ, František. Archiv český. Praha : [s.n.], 1842. Dostupné online. Kapitola Pana Ondřeje z Dubé, Wýklad na práwo zemské České, s. 481.  
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. s. 133.  
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha : Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. s. 402.