Jaroslav Mikan
| Jaroslav Mikan | |
|---|---|
| Narození | 15. listopadu 1881 Chrudim |
| Úmrtí | 28. července 1948 (ve věku 66 let) Hradec Králové |
| Povolání | spisovatel, organizátor, středoškolský učitel, učitel, publicista, hudební skladatel a kulturní historik |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Mikan, někdy také označovaný jako Jaroslav Mika[1] (15. listopadu 1881 Chrudim – 28. července 1948 Hradec Králové) byl český hudební pedagog, vědec a spisovatel, sbormistr, dirigent a organizátor.[2][3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Jaroslav Mikan se narodil v Chrudimi, kde také v roce 1902 absolvoval gymnázium. Následně šel studovat Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1902–1906).[4] Zároveň ovšem studoval harmonii a skladbu u hudebních skladatelů Aloise Hniličky, Otakara Šína a Vítězslava Nováka. V roce 1907 se stal vyučujícím dívčího městského lycea v Hradci Králové. V tomto městě byl i jinak aktivní, když se také zasloužil o vznik abonentních koncertů či založení Volného sdružení pro pěstování komorní hudby. Byl sbormistrem pěveckého kroužku Národní jednoty severočeské (1919–1921) a řídil orchestr Okresního osvětového domu. Od roku 1930 učil na reálném gymnáziu v Praze na Vinohradech.[1] Úzce spolupracoval s muzeem v Hradci Králové.[4]
Jeho manželkou byla od 20. srpna 1908 malířka Eliška Mikanová-Urbanová. Svatbu měli v Praze.[5][6] V roce 1909 se jim narodila dcera Olga (1909–1986), s níž se v roce 1931 oženil sochař Josef Škoda.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Od hudbě psal také do mnohých východočeských časopisů (např. Český východ, Hlasy východočeské, Osvěta lidu, Stráž pokroku) či byl dopisovatelem specializovaných hudebních periodik (v letech 1912–1920 Hudební revue, od 1922 Tempo: Listy hudební matice, 1924–27 Hudební rozhledy[4]) i jiných časopisů (Časopis Společnosti přátel starožitností). Je autorem řady studií o hudebním životě v Hradci Králové. V Praze redigoval 12 ročníků (1927–1939) studentského hudebního pěveckého sdružení na vinohradské reálce (SHPS – Měsíčník studentského hudebního a pěveckého sdružení při státním reálném gymnasiu v Praze 12[4]), kde učil. Sám napsal i několik sborových skladeb[1] (např. Malá suita pro klavír, 1921).[4] Většina jeho hudebních děl zůstala v rukopisu.[7]
Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]
- Báje a pověsti z dějin vlasteneckých pro 1. tř. dívčích lyceí (1910)[4]
- Deset let Hudebního odboru Okresního osvětového sboru v Hradci Králové 1919–1929 (1929)
- Divadlo a hudba v Hradci Králové v 1. polovici 19. století (1930)
- Výstava památek hudebního života v Hradci Králové v městském museu od 1. do 21. září 1932 (1932)
- Jesuitské divadlo v Hradci Králové (1939), nákladem Městského průmyslového a historického musea
- Hradecká léta F. Škroupa
- Výstava Tři sta let divadla v Hradci Králové v Městském museu od 4. do 28. září 1938 (1938), nákladem Městského průmyslového a historického musea
- Usazení se řádu Tovaryšstva Ježíšova v Hradci Králové (1939)
- Kolejní chrám Na nebe vzetí P. Marie v Hradci Králové (1940), nákladem Městského průmyslového a historického musea
- Kdy působil P. Ant. Koniáš T.J. na Hradecku: Zieglerova zpráva Národnímu museu v Praze o staročeských knihách v Hradci Králové (1941)
- Výstava památek a díla Antonína Dvořáka (1941)[8]
- Vznik a počátky hradeckého biskupství (1946)[9], nákladem Městského průmyslového a historického musea
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c STÁREK, Zdeněk. Slovník českých sbormistrů Část 2., M-Ž. [online]. Praha: Divadelní ústav, 1982 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Kulturní kalendář na rok 2006 [online]. Hradec Králové: Knihovna města Hradce Králové, 2005 [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.
- ↑ BENÝŠKOVÁ, Jarmila; VÍCH, František. Literární Hradec Králové: slovníková příručka [online]. Hradec Králové: Okresní knihovna, 1994 [cit. 2024-03-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Český hudební slovník. slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o sňatku Jaroslava Mikana s Alžbětou Urbanovou při farnosti Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné online.
- ↑ ŠŮLA, Jaroslav. Významní a publikačně činní čeští historici, působící na královéhradeckých středních školách v XIX. a XX. století. S. 49–62. Příspěvky k dějinám královéhradeckého středního školství sborník referátů z konference konané u příležitosti 10. výročí založení Biskupského gymnázia B. Balbína v Hradci Králové dne 6. června 2002 v Hradci Králové [online]. 2003 [cit. 2024-03-25]. S. 49–62. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Výstava památek a díla Antonína Dvořáka - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.
- ↑ MIKAN Jaroslav | Městská knihovna Chrudim. www.knihovna-cr.cz [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné online.
