Přeskočit na obsah

Janáčkovo stromořadí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Janáčkovo stromořadí
Průhled Janáčkovým stromořadím
Průhled Janáčkovým stromořadím
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoTřebíč
Část obceJejkov
Poloha
Začíná nana Purkyňově náměstí
Končí nau lávky přes Sportovní ulici
Napojené uliceSportovní
Historie
Datum vzniku30. léta 20. století
Pojmenováno poLeoš Janáček
Další údaje
Délka500 m
Šířka5 metrů
Počet adres0
PSČ674 01
Kód ulice605697
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Janáčkovo stromořadí je ulice a malý městský park v Třebíči na Jejkově. Nese jméno Leoše Janáčka. Jeho historie sahá do 30. let 20. století,[1] na přelomu 80. a 90. let téhož století však jeho značná část vzala za své z důvodu výstavby přeložky silnice č. I/23 Radostínem.

Historie a umístění

[editovat | editovat zdroj]
Psí hřiště poblíž parku

Ve svém původním rozsahu se stromořadí táhlo v délce asi 500 m od železničního přejezdu na Purkyňově náměstí na východ k fotbalovému stadionu, ze severu přiléhajíc k areálu nemocnice a z jihu k železniční trati. Janáčkovo stromořadí obklopovaly dvě cesty: severní, která se zcela dochovala dodnes, a jižní – cesta, která stromořadím pokračovala až k Lorenzovým sadům a která v současnosti viditelně pokračuje až u areálu agility za lávkou přes silnici kolem železniční trati. Budování přeložky silnice č. I/23 si mimo zábor původní jižní cesty a jejího nejbližšího okolí z obou stran vyžádalo též přeložení 750 m železniční trati,[2] rozsáhlé odstřely žulového skalního podloží směrem do Lísčí a k řece Jihlavě a přeložky inženýrských sítí.[3] Do svého přeložení vedla železniční trať místy dnešní křižovatkové rampy ve směru z ulice Hrotovické do ulice Sportovní. Plně funkční je přeložka silnice od roku 1996.

Ve 30. letech 20. století (19311935) si orlové zbudovali na pozemku přilehlém k parku na východ od nemocnice vlastní stadion. Výstavba si na svažitém terénu vyžádala navážek a opěrných zdí. Stadion měl kapacitu tisíc až půldruhého tisíce cvičenců, závodní dráha měřila 250 m. Slavnostně byl stadion otevřen župním sletem v roce 1936. Po roce 1948, kdy byla činnost Orla ukončena, přestal prostor orelského stadionu sloužit tělocvičným účelům. V padesátých a šedesátých letech 20. století do tohoto prostoru zasáhla výstavba související s komplexem třebíčské nemocnice – tzv. Gigant.[4] V současnosti prostory vlastní kraj Vysočina, jehož jménem je spravuje třebíčské pracoviště Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina.

Časově souběžně bylo budováno fotbalové hřiště Sportovního klubu Horácké Slávie. To v daném místě přetrvalo dodnes, kdy je provozuje Horácký fotbalový klub Třebíč.

Vlastní park Janáčkova stromořadí, jakkoliv pozbyl svůj dřívější klidový charakter, je nadále hodnotný jako podpůrná zelená clona nemocničního areálu a jako pěší promenáda[5] z centra města k fotbalovému stadionu, k Lísčí a Lorenzovým sadům.

  1. Spolek pro sadbu a ochranu domoviny v Třebíči. Připomínky k plánovým pomůckám. Třebíč: [s.n.], 1930. 
  2. Zpravodaj města Třebíče. 11. 1988, čís. 11, s. 10. 
  3. Město Třebíč. Kronika města Třebíče. Příprava vydání Joura, Jiří. Třebíč: [s.n.], 1997. 115 s. S. 50. 
  4. JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. S. 163. 
  5. URBÁNEK, Petr. Janáčkovo stromořadí. Zpravodaj města Třebíče. 12. 1995, čís. 12, s. 46. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]