Jana Ustohalová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jana Ustohalová
Narození1977 (46–47 let)
Alma materFakulta sociálních studií Masarykovy univerzity (do 2009)
Povolánínovinářka a redaktorka
OceněníNovinářská cena (2016)
Novinářská cena (2020)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jana Ustohalová (* 1977) je česká novinářka, dříve dlouholetá redaktorka MF DNES a od roku 2018 redaktorka Deníku N.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v roce 1977.[1] Studovala na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Ze studií na rok odjela do Ruska jako zahraniční zpravodajka na volné noze, přičemž spolupracovala například s Hlasem Ameriky a českou redakcí BBC.[1] Dále studovala bakalářský kombinovaný obor Mediální studia a žurnalistika na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, jenž absolvovala v roce 2009 diplomovou prací na téma Kolektivizace zemědělství: příběh rodiny Hanzlů.[2]

Pracovala v reportérském oddělení deníku Mladá fronta DNES a od roku 2002 do roku 2018 působila v jeho brněnské redakci.[1]

V roce 2016 obdržela Novinářskou cenu v kategorii regionální žurnalistika za rozhovor s historikem Davidem Kovaříkem o poválečném odsunu brněnských Němců. Porota ocenila jeho mimořádný společenský přínos.[3][4][5]

V květnu 2017 byla mezi 155 novináři MF DNES a iDNES.cz, kteří podepsali veřejné prohlášení distancující se od bývalého kolegy Marka Přibila a odmítající možnost, že by hnutí ANO, jehož předseda Andrej Babiš byl faktickým vlastníkem vydavatelství, jakkoli skrytě ovlivňovalo či manipulovalo obsah článků těchto médií. Prohlášení reagovalo na zveřejnění tajných nahrávek anonymní skupinou Julius Šuman.[6][7]

V březnu 2018 např. vystoupila na brněnském pietním pochodu za zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka.[8]

V září 2018 oznámila redakce Deník N, že Jana Ustohalová posílí její řady, se zaměřením na Brno, investigativní kauzy a reportáže.[9]

V červnu 2020 obdržela Novinářskou cenu v kategorii psané žurnalistiky "Nejlepší reportáž" za reportáž z prostředí českých věznic.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c BRANDOVÁ, Zuzana. Jana Ustohalová [online]. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzita, 2016 [cit. 2018-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-12. 
  2. USTOHALOVÁ, Jana. Kolektivizace zemědělství: příběh rodiny Hanzlů. Brno, 2009 [cit. 2018-07-11]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Rudolf Burgr. Dostupné online.
  3. Novinářská cena 2015 zná své vítěze [online]. Novinářská cena, Nadace Open Society Fund Praha, 2016-05-04 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  4. NEWTON Media podpořil Novinářskou cenu a kvalitní českou žurnalistiku [online]. NEWTON Media, 2016-05-06 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  5. ČTK. Novinářskou cenu si odnesli Honzejk, Veselovský nebo Sodomková, jejíž text vyšel v LN | Média. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2016-05-03 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  6. MediaGuru; ČTK. Redaktoři MFD: ANO nemá možnost ovlivňovat články. MediaGuru.cz [online]. 2017-05-04 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  7. ČT24. Šéf MF Dnes: Babiš byl na schůzkách v pasivní roli, slibu o nezávislosti pořád věřím. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-05-06 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  8. NOVÁČEK, Jiří; MATYÁŠ, Zdeněk. Brnem prošel smuteční pochod na počest zavražděných snoubenců Kuciaka (†27) a Kušnírové (†27). Blesk.cz [online]. 2018-03-03 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  9. NOVÝ DENÍK. www.facebook.com [online]. [cit. 2018-09-25]. Dostupné online. 
  10. USTOHALOVÁ, Jana. Mezi polykači kotev a položenými osmičkami. Byli jsme v nejtěžších vězeních v Česku. Deník N [online]. 2019-04-03 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]