Jan Krátký
Jan Krátký | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1952 – 1954 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 25. dubna 1889 nebo 1889 Pouchov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. ledna 1974 nebo 1974 (ve věku 84–85 let) Hradec Králové Československo |
Profese | politik |
Ocenění | Řád práce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Krátký (25. dubna 1889[1][2] Pouchov[2] – 24. ledna 1974 Hradec Králové) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Původní profesí byl dělníkem, slévačem. Za první světové války musel narukovat do armády. Bojoval na srbské, později na ruské frontě Tam padl roku 1915 do zajetí. Od roku 1917 působil v československých legiích. V roce 1918 přešel do Rudé armády a bojoval s ní u Charkova. Následně ho zatkli českoslovenští legionáři a věznili ho v Omsku, odkud utekl zpět k Rudé armádě. Bojoval v rudoarmějském partyzánském oddílu v regionu Irkutska. Vstoupil do Československé komunistické skupiny (strany) na Rusi. Roku 1920 se vrátil do vlasti a nastoupil jako dělník do pobočky koncernu Škodových závodů v Hradci Králové. V období let 1926–1938 byl aktivní v krajském výboru KSČ v Hradci Králové a v užším krajském vedení strany. Působil rovněž v rudých odborech. V rodném Pouchově zasedal za KSČ v obecním zastupitelstvu.[2]
Počátkem nacistické okupace byl zatčen a po pět týdnů vyšetřován. V pozdějším období měl napojení na odbojovou skupinu Jiřího Purkyně. Po válce se opět zapojil do politického života. Pracoval jako předseda závodního výboru ROH v Závodech Vítězného února v Hradci Králové. I. sjezd ROH v Praze roku 1946 ho zvolil do Ústřední rady odborů.[2] V roce 1948 se uvádí jako slévárenský dělník a předseda krajské odborové rady, bytem Kukleny.[3] Během únorového převratu roku 1948 vedl východočeskou delegaci na prokomunistický sjezd závodních rad a odborových organizací. V období let 1949–1953 byl funkcionářem krajského výboru.[2]
Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Hradec Králové. Mandát nabyl až dodatečně v říjnu 1952 jako náhradník poté, co rezignovala poslankyně Jarmila Taussigová-Potůčková. V parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954.[4] Od roku 1955 pracoval jako podnikový archivář v n. p. Závody Vítězného února.[2] Byl mu udělen Řád práce.[5] Zemřel v lednu 1974.[2][5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jan Krátký [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g DOSOUDIL, František. Slovník k dějinám dělnického a komunistického hnutí ve východních Čechách: od počátků dělnického hnutí do roku 1948. [s.l.]: Kruh, 1986. 300 s. Dostupné online. S. 145.
- ↑ Rudé právo, 12. 5. 1948, s. 4.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Pochodeň, 26.-27. 1. 1974, s. 2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Čeští odboráři
- Čeští archiváři
- Čeští místní politici
- Českoslovenští legionáři
- Osobnosti československého odboje během druhé světové války
- Českoslovenští politici české národnosti
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Členové KSČ
- Nositelé Řádu práce
- Narození v roce 1889
- Narození 25. dubna
- Úmrtí v roce 1974
- Úmrtí 24. ledna