Jan Jeřábek (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Jan Jeřábek
Jan Jeřábek (kreslil Josef Mukařovský)
Jan Jeřábek (kreslil Josef Mukařovský)
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1864 – 1894[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1879[2]
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str. (staročeši)

Narození18. září 1831
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. září 1894 (ve věku 62 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Alma materKarlo-Ferdin. univ.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Jeřábek (18. září 1831 Praha14. září 1894 Praha[3]), byl český právník a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Narodil se v Praze, pod Vyšehradem. V Praze vystudoval gymnázium a práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Roku 1858 získal titul doktora práv.[4] Profesí byl právníkem, působil jako soudce, pak jako advokát. Od 60. let byl rovněž aktivním publicistou. Roku 1861 spoluzakládal s Rudolfem Thurn-Taxisem časopis Právník. V letech 1872–1885 byl členem redakce listu Pokrok a přispíval do Národních listů. Působil jako publicista a zastával funkci intendanta Národního divadla (do této funkce se dostal v 2. polovině 80. let po rezignaci Jakuba Škardy, byl potom pravidelným návštěvníkem všech zdejších nových představení[4]).[3][5][6] Zastával rovněž dlouhodobě funkci místopředseda správní rady a ředitele banky Slavie.[4]

V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské i celostátní politiky. Roku 1864 byl zvolen poslancem na Český zemský sněm za kurii venkovských obcí (obvod Votice – Sedlčany).[4][6] V řádných zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl pak zvolen na Český zemský sněm v kurii venkovských obcí (volební obvod Nový Bydžov – Chlumec).[7] Mandát obhájil za týž obvod i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[8]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[9] Čeští poslanci tehdy na protest praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali práci zemského sněmu, byli za neomluvenou absenci zbavováni mandátů a pak opětovně manifestačně voleni. Jeřábek takto byl zbaven mandátu pro absenci v září 1868[10] a zvolen znovu v doplňovacích volbách v září 1869.[11] Za Nový Bydžov a Chlumec byl do zemského sněmu zvolen i v řádných volbách v roce 1870[12] a volbách roku 1872.[13] Následovala opět série zbavení mandátu a opětovněho zvolení. Takto uspěl v doplňovacích volbách v říjnu 1873,[14] doplňovacích volbách v červenci 1874,[15] na jaře 1875,[16] v únoru 1876[17] a dubnu 1877.[18] Za svůj obvod byl zvolen i v řádných volbách roku 1878[19] a volbách roku 1883.[20] V zemských volbách roku 1889 do sněmu usedl za kurii venkovských obcí (obvod Jindřichův Hradec – Nová Bystřice – Třeboň).[21] V jiném zdroji je ale uváděno, že před smrtí na sněmu zasedal v kurii velkostatkářské.[5] Konkrétně mělo jít o skupinu nesvěřeneckých velkostatků.[6] V obsáhlém nekrologu v deníku Národní politika ovšem toto není zmíněno.[4]

Po smrti barona Pfeilla se stal i členem zemského výboru, kde měl na starosti referát osobního a zemského hospodářství. V této funkci také zasedal ve výkonném výboru pro pořádání Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891.[4] Politicky patřil po celý život mezi stoupence Národní strany (staročeské).[5][22]

Po jistou dobu také zasedal (i když jen formálně) i v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy získal mandát poslance za kurii venkovských obcí, obvod Hradec Králové, Jaroměř, Nové Město atd. Z politických důvodů se ale nedostavil do sněmovny, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý.[23]

Zemřel náhle (ale po delší chorobě, trpěl onemocněním ledvin[4]) na mrtvici v září 1894.[5]

Odkazy

Reference

  1. V 70. letech 19. století se kvůli politice pasivní rezistence na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. Kvůli politice pasivní rezistence na práci Říšské rady fakticky nepodílel.
  3. a b Jeřábek Jan [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2013-08-17]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g JUDr. Jan Jeřábek. Národní politika. Září 1894, roč. 12, čís. 255, s. 3. Dostupné online. 
  5. a b c d Úmrtí. Národní listy. Září 1894, roč. 34, čís. 255, s. 3. Dostupné online. 
  6. a b c Zakladatelé časopisu Právník [online]. casopis.vsehrd.cz [cit. 2013-08-17]. Dostupné online. 
  7. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/004schuz/s004003.htm
  9. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online. 
  10. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/020schuz/s020006.htm
  11. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/006schuz/s006001.htm
  12. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  13. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  14. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003001.htm
  15. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001002.htm
  16. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/001schuz/s001002.htm
  17. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/001schuz/s001002.htm
  18. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/6/stenprot/002schuz/s002001.htm
  19. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  20. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  21. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  22. Národní listy 18. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011270&picp=&it=0&s=djvu
  23. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Externí odkazy

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Jeřábek (politik)