Jan Ilburk z Vřesovic
| Jan Ilburk z Vřesovic | |
|---|---|
 | |
| Narození | Desetiletí od 1420 |
| Úmrtí | před rokem 1485 |
| Zaměstnavatel | Johana z Rožmitálu |
| Znám jako | šlechtic, hejtman, zakladatel hradu Doubravská hora |
| Choť | Eliška z Landštejna |
| Děti | Vilém Doubravský z Vřesovic |
| Rodiče | Jan z Vřesovic |
| Rod | Vřesovcové z Vřesovic |
| Příbuzní | Jaroš Kyšperský z Vřesovic[1], Jan Žlutický z Vřesovic[1] a Jakub Kostomlatský z Vřesovic[1] (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Ilburk z Vřesovic († před rokem 1485?) byl český šlechtic z rodu pánů z Vřesovic, teplický zemský hejtman Johany z Rožmitálu a zakladatel hradu Doubravská hora.
Život[editovat | editovat zdroj]
_Hrad_Doubravsk%C3%A1_hora,_z%C5%99%C3%ADcenina_(Teplice)_4_10_2013_26.JPG)
Jan Ilburk z Vřesovic byl vnukem Jakoubka z Vřesovic a synem Jana z Vřesovic. Jan Ilburk roku 1455 společně s bratrem Jarošem vypověděl nepřátelství saskému knížeti Fridrichovi.[2] Roku 1467 získal během dělení rodových majetků mezi pěti bratry z Vřesovic Strupčice, Žalany, les Dubí, Chouč, Liběšovice, Roudníky, Věšťany a Obruskou vinici.[3] V roce 1473 se Jan Ilburk účastnil jednání mezi královnou vdovou Johanou z Rožmitálu a Jindřichem z Rabštejna v Teplicích. V této souvislosti je zmiňován jako teplický hejtman ve službách královny vdovy.[4]
Roku 1478 udělil král Vladislav Jagellonský Janovi privilegium na výstavbu nového hradu na Doubravské hoře nad Teplicemi.[5] V roce 1479 řešil komorní soud při mezi Hynkem Minsterberským a Janem Ilburkem z Vřesovic, který se odmítl zavázat přísahou knížatům z Minsterberka.[6] Záhy poté patrně opustil úřad teplického hejtmana. V prosince 1481 povýšil král Vladislav Jagellonský ves Strupčice v majetku Jana Ilburka na město a udělil mu znak s obrazem městské brány a půlměsícem ze znaku Vřesovců.[7] Jan Ilburk z Vřesovic zemřel před rokem 1485. Zanechal po sobě vdovu Elišku z rodu Landštejnů a syna Viléma Doubravského z Vřesovic.[8][9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Jan Boukal: Jakoubek z Vřesovic († 1462). České Budějovice. 2016. ISBN 978-80-88030-17-1.
- ↑ MÜLLER, Augustin. Quellen- und Urkundenbuch des Bezirkes Teplitz-Schönau bis zum Jahre 1500. Prag: Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 1929. Dostupné online. S. 152. Dále jen Müller (1929).
- ↑ Müller (1929), s. 343–345.
- ↑ Müller (1929), s. 161.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Doubravská hora – hrad, s. 100.
- ↑ PALACKÝ, František. Archiv český, čili, Staré písemné památky české i morawské: z archivůw domácích i cizích. Díl čtwrtý. Praha: W kommissí u Kronbergra i Řiwnáče, 1846. S. 326–328.
- ↑ Codex iuris municipalis IV/2. Příprava vydání Antonín Haas. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. S. 229–230.
- ↑ BOUKAL, Jan. Jan Ilburk z Vřesovic a počátky hradu Doubravská Hora ve světle písemných pramenů. In: Monumentorum Custos 2020. Časopis pro památky severních Čech. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2021. ISSN 1803-781X. S. 37–46.
- ↑ BOUKAL, Jan. Vilém z Vřesovic na Doubravské Hoře, prokurátor jagellonského věku († 1529). Východočeské listy historické. 2021, svazek 46, s. 20–32. ISSN 1211-8184.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HALLWICH, Hermann. Töplitz. Eine deutschböhmische Stadtgeschichte. Leipzig: Duncker & Humblot, 1886. 471 s. (německy)
- BOUKAL, Jan. Jan Ilburk z Vřesovic a počátky hradu Doubravská Hora ve světle písemných pramenů. In: Monumentorum Custos 2020. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci s NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem, 2021. S. 37–46.
- PEER, Přemysl. Přehledné dějiny Teplicka. Teplice: Oblastní vlastivědné muzeum, 1969. 84 s.