Jan Albin Goetz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Albin Goetz
Jan Albin Goetz, fotografie na roční jízdence rakouských státních drah z r. 1916
Jan Albin Goetz, fotografie na roční jízdence rakouských státních drah z r. 1916
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1897 – 1901
Ve funkci:
1911 – 1918
Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1901 – 1914
Člen Polského senátu
Ve funkci:
1928 – 1930
Stranická příslušnost
ČlenstvíPolský klub
Str. Prawicy Narodowej
BBWR
Narození18. července 1864
Okocim
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. dubna 1931
Okocim
PolskoPolsko Polsko
Příčina úmrtínemoc
RodičeJohann Evangelist Götz
DětiAntoni Jan Goetz
PříbuzníJan Ewangelista Goetz (otec)
Alma materVŠ zemědělská Vídeň
OceněníŘád železné koruny
rytíř Řádu svatého Sylvestera
Řád znovuzrozeného Polska
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Albin Goetz, později Jan Goetz Okocimski (18. července 1864 Okocim[1][2][3] – 24. dubna 1931 Okocim[1][2][3]), byl rakouský podnikatel v pivovarnictví a politik polské národnosti z Haliče, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pomník Jana Albina Goetze v Brzesku.

Byl šlechtického původu. Rod Goetzů pocházel z Daugendorfu ve Württembersku. Od 19. století žili na polských územích a identifikovali se s Poláky. Jan Ewangelista Goetz se v polovině 19. století usídlil v Brzesku, kde založil pivovar. Roku 1881 byl povýšen do rytířského stavu. Po smrti Jana Ewangelisty Goetze přešla správa rodového majetku na jeho syna Jana Albina Goetze. Ten nechal v letech 1898–1900 postavit v Okocimi nový velký palác.[4] Roku 1902 byl povýšen na svobodného pána (barona). Roku 1894 mu byl udělen Řád železné koruny III. třídy a Řád svatého Silvestra.[5] Roku 1925 získal Řád Polonia Restituta (komandérský kříž).

V roce 1882 vystudoval vyšší reálnou školu v Krakově a v letech 1883–1885 Vysokou školu zemědělskou ve Vídni.[3] Od roku 1885 byl prokuristou v otcově pivovaru.[3] Pivovar Okocim se po rozšíření stal jedním z největších podniků svého druhu v monarchii.[4]

Kromě podnikání v pivovarnictví byl i veřejně a politicky činný. V letech 1890–1919 členem okresní rady v Brzesku. Od roku 1897 zastával funkci okresního starosty (maršálka) v Brzesku. V roce 1919 se stal okresním komisařem.[3] Byl též prezidentem správní rady Haličské obchodní a průmyslové banky a viceprezidentem obchodní a živnostenské komory.[5] Na post viceprezidenta obchodní a živnostenské komory v Krakově byl zvolen roku 1905.[6] Prezidentem správní rady Haličské obchodní a průmyslové banky se stal roku 1907.[7] Roku 1908 se také stal druhým viceprezidentem Haličského automobilového klubu.[8]

Jan Albin Goetz zasedal coby poslanec Haličského zemského sněmu.[5] Poslancem zemského sněmu byl v letech 1901–1914.[1][3] V zemských volbách roku 1913 uspěl v kurii velkostatkářské jako konzervativní kandidát.[9]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl po volbách do Říšské rady roku 1897 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Bochnia, Brzesko atd. Do parlamentu se vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1911, tentokrát již konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Uspěl za obvod Halič 41.[10] Ve volebním období 1897–1901 se uvádí jako Johann von Götz, majitel pivovaru a velkostatku a okresní starosta, bytem Okocim.[11]

Ve volbách roku 1897 je uváděn jako oficiální polský kandidát, tedy kandidát Polského klubu.[12] Za Polský klub zasedal v parlamentu i po volbách roku 1911.[10] Ve volbách roku 1911 je popisován coby polský konzervativec.[13] Od roku 1907 byl členem konzervativní politické strany Stronnictwo Prawicy Narodowej.[3] V lednu 1918 se stal předsedou Polského klubu na Říšské radě.[14] Předtím byl v roce 1917 místopředsedou tohoto poslaneckého klubu.[3]

Po vzniku Polska působil podle některých zdrojů jako poslanec ústavodárného Sejmu.[2] Databáze životopisných profilů poslanců Sejmu ale tuto informaci označuje za chybnou.[3] V letech 1928–1930 byl členem Polského senátu.[1] Do senátu byl zvolen za formaci BBWR (Bezpartyjny Blok Współpracy z Rządem, Nestranický blok pro spolupráci s vládou).[2]

V letech 1923–1930 zastával funkci prezidenta hospodářského spolku v Krakově.[2] Zemřel roku 1931. Pivovar a rodinný majetek pak převzal jeho syn Antoni Jan Goetz.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Jan Albin bar. Götz-Okocimski von Okocim h. wł. [online]. sejm-wielki.pl [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. (polsky) 
  2. ↑ a b c d e Goetz Okocimski Jan [online]. encyklopedia.pwn.pl [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. (polsky) 
  3. ↑ a b c d e f g h i Goetz-Okocimski baron Jan Albin 1864-1931 [online]. sejm.gov.pl [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. (polsky) 
  4. ↑ a b c Zamach na barona Goetza (Jerzy Reuter) [online]. brzesko.ws [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. (polsky) 
  5. ↑ a b c GÖRTZ, Friedrich von; ZELLNER, Carl. Illustrierte Geschichte der österreichischen und ungarischen Ordensauszeichnungen und deren Besitzer. [s.l.]: R. Hengstenberg, 1908. 303 s. Dostupné online. S. 64. (polsky) 
  6. ↑ Der Böhmische Bierbrauer, 15. 3. 1905, s. 14.
  7. ↑ Neue Freie Presse, 2. 2. 1907, s. 19.
  8. ↑ Neues Wiener Tagblatt, 29. 3. 1908, s. 14.
  9. ↑ Deutsches Volksblatt, 9. 7. 1913, s. 1-2.
  10. ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  11. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0016&page=145&size=45
  12. ↑ Das Vaterland, 17. 3. 1897, s. 3.
  13. ↑ Deutsches Volksblatt, 14. 6. 1911, s. 3.
  14. ↑ (Linzer) Tages-Post, 31. 1. 1918, s. 5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Albin_Goetz&oldid=23209400“