Jaír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaír
NarozeníGileád
Povolánísoudce
NásledovníkJiftách
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaír (hebrejsky יָאִיר‎, Ja'ir) je jméno několika starozákonních postav. Jméno je vykládáno jako „Svítí“ či „Zasvítí“.[1]

Manasesův syn[editovat | editovat zdroj]

První zmínku v Bibli o muži tohoto jména lze najít v knize Numeri, kde je označen jako „syn Manasesův[2] – zřejmě je však takto označen jen v širším slova coby význačný člen Manasesova rodu. Jednalo se totiž o kmenového válečníka, jenž ještě za života Mojžíše, tedy v době, než izraelské kmeny překročily pod vedením Jozueho řeku Jordán, aby dobyly svou Zemi zaslíbenou, dobyl v předjordání celý bášanský kraj včetně Lehavot ha-Bašan a toto území přejmenoval na „vesnice Jaírovy“.[3] Celé toto území připadlo jeho soukmenovcům i po dobytí Země zaslíbené a rozdělení do držení jednotlivým izraelským kmenům.[4]

Jaír Gileádský[editovat | editovat zdroj]

Jaír bylo též jméno starozákonního soudce, o němž se krátce zmiňuje kniha Soudců.[5] Soudil syny Izraele po smrti soudce Tóly 22 let. Podle Davida Ganse toto období spadá do let 2742–2764 od stvoření světa neboli do let 1020–997 před naším letopočtem a v řetězci tradentů ústní Tóry je zařazován na osmé místo hned po soudci Tólovi.[6] Jaír Gileádský měl 30 synů, kteří spravovali 30 měst, jež byly pojmenovány jejich jmény a jež ležely v krajině Jaírových vesnic. Rodově zřejmě pocházel z kmene Manases a jeho soudní dvůr sídlil v Gileádu. Po smrti byl pochován v Kamónu a po něm soudil syny Izraele soudce Jiftách, který je zároveň devátým tradentem ústí Tóry.

Otec Mordechaje[editovat | editovat zdroj]

V knize Ester figuruje jméno Jaír jako jméno Mordechajova otce.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 206. 
  2. Nu 32, 41 (Kral, ČEP)
  3. Dt 3, 14 (Kral, ČEP)
  4. Joz 13, 29–31 (Kral, ČEP)
  5. Sd 10, 3–5 (Kral, ČEP)
  6. GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 52-53. 
  7. Est 2, 5 (Kral, ČEP)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]