Jírová hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jírová hora

Základní údaje
Umístění tvrze	severozápadně od Hronova
Objekty tvrze	T-S 8 - pěchotní srub T-S 9 - pěchotní srub T-S 10 - pěchotní srub T-S 11 - dělostřelecká věž T-S 12 - dělostřelecký srub T-S 13 - dělostřelecký srub T-S 14 - minometná věž T-S 14a - vchodový objekt T-S 15 - pěchotní srub
Zkratka tvrze	JH
Jiné názvy	Maternice
Vedení tvrze
Velitel tvrze	nebyl ustanoven
Nadřízené ŽSV	ŽSV Trutnov
Plánovaný počet osádky	cca 650 mužů
Výstavba
Stavební firma	tvrz nebyla zadána
Zahájení výstavby	stavba nebyla započata
Počet smrtelných úrazů	-
Stav výstavby 30. září 1938	tvrz nepostavena

Dělostřelecká tvrz Jírová hora (též Maternice) je tvrz, která byla budována v důsledku zvolení Adolfa Hitlera kancléřem v Německu. Patřila mezi páteř obrany československého opevnění na severní hranici Československa. Stavba tvrze byla plánována do prostoru kóty 506 Maternice severozápadně od Hronova. Tvrz měla patřit mezi nejsilnější z plánovaných tvrzích československé pevnostní soustavy, tvořena měla být čtyřmi pěchotními sruby (T-S 8-10, T-S 15), dělostřeleckou otočnou věží (T-S 11), dvěma dělostřeleckými sruby (T-S 12-13), minometnou věží (T-S 14) a vchodovým objektem (T-S 14a). Stavba byla plánována na jaře 1939. Projekt tvrze byl kompletně dokončen, ale do září 1938 se nepodařilo tvrz zadát žádné firmě k výstavbě a tudiž ani nebyla započata výstavba. Počet mužů na tvrzi byl plánován zhruba na 650.

[editovat] Úkoly tvrze

I přesto, že tvrz patřila do trutnovského úseku, její hlavní úkoly byly směřovány na Náchodsko. Dělostřelecký srub T-S 13 měl směřovat svými houfnicemi ve prospěch dělostřelecké tvrze Dobrošov a dále postřelovat kotlinu mezi Náchodem a Hronovem a linii těžkého opevnění u dobrošovské tvrze, která nebyla dostatečně chráněna zbraněmi z Dobrošova. Dělostřelecká otočná věž T-S 11 měla svým přímým palebným vějířem působit do předpolí tvrze a vést palbu ve směru Dolní Teplice - Německá Metuje-Starkov-Bystré, Dědov-Police-Žabrokrky a Machov-Bezděkov. Toto předpolí bylo i současně podporováno palbou z Dobrošova a na opačné straně měla doplňovat palbu z tvrze Poustka. Na západ orientovaný druhý dělostřelecký srub T-S 12 měl postřelovat linii těžkého opevnění až k tvrzi Poustka a také hlavní spojnice mezi městy Janovice-Jivka a Radvanice-Jivka. Minometná otočná věž T-S 14 měla za úkol postřelovat předpolí tvrze a úžlabiny u Hronova, údolí Zbečníka a prostor údolí u Žabokrk.

[editovat] Reference

• Stehlík, Eduard: Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. Praha: FORTprint, 1992, s. 58-59.

Související články obsahuje Portál Československé opevnění